Louka, nebo Les???

🌲5- koťata🌲

Běžel jsem a běžel, dokud jsem se nedostal ke stromu, ze kterého jsem nejčastěji čerpal sílu. Už se mi dělalo černo před očima. Spadl jsem před stromem na zem a už jsem omdléval, ale na poslední chvíli jsem dal ruku na strom. To mi dodalo sílu, takže jsem neomdlel. Pak jsem se šel projít po celém lese.

Poslouchal jsem, co si povídají zvířata. Nic nového. Teda kromě jedné věci. Prý že cítí nějáké omamovací kouzlo. A ještě nějáký kecy o tom, že je hodně silné a tak.

Byl jsem tam tak čtyři hodiny. Já vim, že je to divný. Za chvíli se mělo stmívat. Šel jsem po cestě, která vedla z lesa. Ale musel jsem se zastavit. Uprostřed cesty byla kočka (média). Očividně měla potíže. Zeptal jsem se jí jestli potřebuje pomoct. Už dlouho jsem nemluvil zvířecí řečí.

Řekla mi, že za pár vteřin porodí koťata a cítí, že umírá. Mám se o její koťata postarat. Začala se mě zmocňovat panika. Miloš mi koťata nedovolí a já se o ně ani nedokážu postarat!

Kočka začala rodit. Já jen bezmocně přihlížel, protože jsem samozřejmě nevěděl jak pomoct.

Když se koťata narodila, kočka začala mluvit.

,,Emanueli. Ty jsi on. Cítím to. První věc najdeš u někoho, koho poznáš až příští rok. Není to živočich, rostlina, houba ani člověk. On neví, že to má. Možná tě překvapí, jak ti bude blízký. A ještě něco. Najdi jeho slabiny. Využij toho, že přišel dřív. Otestuj si ho. Ale nenech se otestovat sám." a zemřela.

Zemřela a nechala mi své koťata. Bylo mi jí líto, ale zároveň jsem měl zlost. Ale když jsem se podíval na koťata, zjihl jsem. Byla tak roztomilá a krásná. Potřebovala, abych se o ně postaral. A já jsem se rozhodl, že kočku nezklamu. Postarám se o koťata, i kdybych kvůli tomu měl utéct z domu.