Milující příroda

8.

(Pár slov autora: Heat/Období páření mám tady upravený, takže není jako u ABO..)

,,Rinku.. To Jsem ti zapomněl říct.. Říká se tomu heat, je to vlastně jako období páření u zvířat. První heat je při tom, když si oba uvědomí spojení.. A když do tebe vyvrcholím, tak úplně stvrdím naše partnerství." Vydechnu rychle a pohladím ho po tváři, zatím jsem se na něj nevrhnul, protože o něj mám starost. ,,I bez sexu to odezní, ale za delší dobu." Zkousnu si ret, když si vzpomenu, že je naostro a jeho penis je právě v pozoru..

.,,Počkat.. Co ?!" Vyjeknu, ale pak mi to dojde, že si musím sám pomoct, pokud nechci jeho ptáka v sobě.. Jako kdybych své ruce neovládal já, tak mi začnou jezdit po těle přez tričko. U toho kňourám jako nadržená čuba. ,, Prosím !" Zakňučím, když nevím co mám dělat.

Se skousnutým rtem mu rukou zajedu pod mé triko a lehce přejíždím přez jeho bradavky. Dráždí mě jeho vzdechy.. Jako smyslů zbavený mu triko sundám a jeho bradavky začnu laskat prsty a jazykem, jeho vzdechy mě povzbuzují k další práci. Mé koleno jemně tře jeho erekci, která o sobě taky dost dává vědět..

,,Sabu !" Vzdychám snad na celý dům, protože jsem přeci jen malý nezkušený panic.. Prohnu se v zádech a zavřu oči a nechám o sebe pečovat, takové pocity jsem ještě nikdy nezažil, ale jsem rád, že to je zrovna Sabu. Nespokojeně mlasknu, když přestane se svou činností na mých bradavkách, ale jeho ruka na mém tvrdém problému mi jaksi znemožní nespokojené projevy. Znovu se moje vzdechy roznáší snad po celém domě, protože se přeci nemusím krotit. Netrvá dlouho a Sabu má na ruce mé sperma.

Ušklíbnu se nad jeho malou vydrží, takže je ještě panic.. Vidím, jak ho to unavilo, díky únavě se heat o malinko posune.. Přikreju ho pořádně, aby nenastydl a sám si lehnu kousek dál od něj, ale stejně nemůžu usnout, takže si prohlížím jeho andělskou tvářičku, uvolněnou díky říši snů.
Nakonec i já s úsměvem usnu, neřešíc Rinkovu zítřejší reakci..

&...& (Posun v čase na další den)

Brzy ráno jsem vstal, jako vždy. Pohladil jsem ještě spícího Rinka po tváři a šel jsem jemu i sobě udělat něco k snídani, zvolil jsem klasiku namazaný chleba se salámem a sýrem. Přikryl jsem to takovou tou plastovou pokličkou, dal k tomu lísteček se vzkazem a s jistotou nechutí jsem musel jít za chlapama a společně jsme vyhnaly ovce na pastvu.

Celý rozlámaný se probudím, teda spíš mě probudí slunce. Na budíku na nočním stolku je půl jedenácté dopoledne, chci se zvednout, když si všimnu že jsem nahý.. Tak to nebyl jen sen ! Bože ! Teď se mu nemůžu podívat do očí !! Rychle si obléknu to jeho triko, rozhlédnu se okolo sebe. Dobrý, není tady.. Celý červený položím chodidla na podlahu a celý nesvůj ho hledám, až v kuchyni najdu papírek a jídlo.

, Dobré ráno Rinku, musel jsem do práce, ovce nepočkají. Tady máš snídani a do jedné odpoledne budu zpátky. Saburou :*'

Celý červený se dám do jídla, protože mám hrozný hlad. Všimnu si na vedlejší židli mého oblečení složeného do komínku. Nechám jídlo jídlem a skočím po komínku, rychle se uprostřed kuchyně začnu oblékat. Už značně klidný si sednu a dojídám, jeho triko nechám přehozené přez židli. Mám ještě.. Dvě hodiny, tak se tu lehce porozhlédnu. Pomalu chodím a otvírám dveře, jen nějaké hned vedle ložnice jsou zamčené.. No to neřeším, v koupelně si pořádně opláchnu už ne moc červený obličej.
Nakonec už nemám kde šmejdit, takže se vydám k zadním dveřím a otevřu je. Ihned mě studený, ale čerstvý vzduch ovane a já si uvolněně sednu na schod přede dveřmi a ty zavřu aby nebyl průvan.

Chlapi furt čumí směr můj dům a já nechápu proč, až pak když pořádně zaostřím, tak uvidím mého malého rysa sedět na schodech. Usměju se a pokračuju v práci.

Jsem nějaký zmačkaný, takže se zvednu a začnu se protahovat jako správná kočka. Nakonec udělám most, při kterém se mi konečně prokřupe páteř. Úlevně vydechnu a chvíli tak zůstanu. Máma mi vždy říkala že jsem hrozně ohebný, dokonce více než moje sestra a to byla gymnastka..

Pohled mi zase sklouzl na Rinka, který si očividně chtěl zlomit páteř asi. Já bych nic takového asi nezvládl, by mi asi praskla páteř a byl bych nadosmrti mrzák.. Když mě chlapi po několikáté napomenou, tak se s nechutí otočím na ně a věnuju se práci. Všechno mám hotové docela v rekordním čase, takže když mám svou část práce hotovou, tak se s omluvou vypařím a rychle jdu za svým rysem.

Všimnu si Subara. ,, Dobré ráno." Řeknu uvolněně a zvednu se klidně do stoje, ale stejně si po chvilce sednu do trávy. ,,Miluju to venku. Hlavně tady máš oproti městu lepší vzduch." Usměju se.

,,Co si dát tady venku čaj nebo kafe ? Já si dám kafe." Usměju se a stále stojím, protože teď by bylo asi zbytečné si sedat. Když kývne, tak se zeptám co by chtěl. Zelený čaj. Musím si zapamatovat, že ho má rád. V kuchyni postavím vodu na čaj a připravím hrnek zeleného čaje a kafe. S obojím vyjdu z domu a podám Rinkovi jeho hrnek a sednu si kousek od něj.

,, Děkuju." Lehce zčervenám a uhnu pohledem. Přesto zdobí moje rty malý úsměv. Sabu je opravdu hrozně milý.