WTF: Write the Future

Part IV.

ETHAN
Už jde. Sice pozdě, ale jde. Neusmívá se. Nemračí se. Na tváři má nečitelný výraz. Zastaví se před dekou. 
"Co tu děláš?" zeptá se.
"V pekle se mě bojí, v nebi mě nechtějí, tak jsem tady." odpověděl jsem.
Povzdechla si.
Tak proč jsem měla přijít?" zeptá se zmateně.
Otevřu piknikový koš a vyndám talíř plný palačinek s javorovým sirupem. 
"Nedáš si?" zeptám se.
Udiveně hodí tašku na zem. Neví, že vím, že má slabost pro palačinky. Zjistil jsem to od jejího dvojčete Rainera. 
"Posaď se." pobídl jsem ji.
Sedla si.
"A ber si, co hrdlo ráčí.."
K tomu jsem ji nemusel dvakrát pobízet. 
Když dojídala poslední palačinku, zeptala se: "Proč tohle všechno?"
"Nesnesu pomyšlení na to, že se na mě zlobíš.. Nemůžeme začít znovu?" zeptal jsem se.
V tu ránu vyskočila jako raketa, oprášila si tričko a kalhoty a řekla: "Ahoj, jsem Madelyne Raynová, těší mě.. a podávala mi ruku. Chvilinku jsem se na ni díval, ale hned jsem si uvědomil, že mám šanci napravit všechno, co jsem zvoral. 
" Jsem Ethan Lee, taky mě moc těší... Nechceš si dát čokoládu, nebo tak?" zeptal jsem se.
Vím, že čokoládu miluje. Zase si sedla na zem. Hned jak jsem vzal čokoládu do ruky, sebrala mi ji a s chutí se do ní pustila. Začali jsme si povídat. Zesmutnil jsem, když mi řekla, že si našla kamarádku. Když se naše konverzace chýlila ke konci navrhl jsem: " Víš.. Zdědil jsem ranč, kousek za městem, je tam ještě sice hodně práce, koně potřebují péči a ..."
"To snad nemyslíš vážně?!" skočila mi do řeči.

Pokračování příště...