♥ 2. Kapitola ♥

616 40 3
                                    

Josh za námi zavře dveře a já jsem se rozhlédla po jeho obýváku spojeném s jídelnou. Měl tu strašný nepořádek, nemluvě o tom, že už s mohl za jeho plat koupit asi pět luxusních vil. Jednou jsem se ho zeptala proč se neodtěhuje, ale on mi na to neodpověděl. Posadila jsem se na gauč (a na asi deset Joshových triček a něco, co raději nechci zkoumat). 

"Tak co budeme dělat?" zeptala jsem se.                                                                                                                     "Co takhle tu to trochu poklidit a pak se podívat na nějaký film?"                                                                        "A to mě potřebuješ v úklidu?" zeptala jsem se a povytáhla obočí. On se usmál a hodil po mě moje tričko, které jsem si tu někdy nechala. Kdy? Nevím.                                                                                                 "Jelikož je polovina věcí tvoje, tak jo!" zakřičel a přitom se smál tak, že mu skoro nebylo rozumět. Já jsem ale jeho řeč dobře znala. Rozesmála jsem se a šla mu pomoct s ukízením.

"Páni, ty tu máš židly?"  zeptala jsem se když jsem z velké hromady oblečení sebrala poslední kalhoty.    "Taky koukám." řekl Josh a zase se rozesmál. Přesně tyhle dny jsou to, co potřebuji. Dny plné smíchu, skotačení a Joshe. Usmála jsem se. Jeho byt vypadal víc čistě než kdykoliv předtím.                                      "Půjdem se koukat na ten film?" zeptala jsem se, poté co jsem se usadila na již čistý gauč. Je nezvyk nemít pod sebou neznámé objekty.                                                                                                                              "Jedna nebo dva?"                                                                                                                                                     "Co?"                                                                                                                          "Prostě si vyber!" Zase jsem ho rozesmála.  Je strašlivě sladkej když se směje..... Jen, na co ty to myslíš! Je to tvůj nejlepší kámoš!                                                                                                                                           "Dva!" řekla jsem a taky se zasmála.                                                                                                                "Fajn." řekl Josh a přistoupil k velké plazmové 3D televizy, která byla jedním z mála důkazů toho, kolik má Jsh pěněz. Je tak skromný..... Jennifer Lawrence! Přetań s tím! Josh mezitím vytáhl dvdéčko.                                                                                                                                                                      "Divergence?"                                                                                                                                                                    "Jasně, je to jeden z mých oblíbených filmů, samozřejmě když nepočítám Hunger games."               "Ok, tak to pusť"

Film jsme dokoukaly asi do poloviny, když Josh přišel s tím že má chuť na něco sladkého a šel dolů pro nějaké jahody se šlehačkou. Občas se v průběhu filmu podíval na moje šaty. Jsem si jistá že je poznal.                                                                                                                                                                         "Už jsem tu!" vykřikl Josh, ale v ruce měl kromě dvou pohárů puket červených růží.

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------- Tak co, guys, jak se vám to zatím líbí?                                                                                                                            Ps: May the odds be ever in their favor :3

                                                                                                 

Real or not?Kde žijí příběhy. Začni objevovat