Hi bitchiiizz <3 i'm back ;)))
Dneska jsem se little bit jebla do hlavy, tak mě neberte mooc vážně :)
Jinak dobrá zpráva :33 tuhle povídku už mám dovymyšlenou a dokonce mám i další novou ( přidám až tohle dopíšu) ne jako fakt už jsem vymyslela další téma cuz #nolifeJinak k přidávání ... Každej den se pokusím přidat k min 1 povídce. Nevim jak to bude u FYB, tam bych radši psala delší části méně často, ale sem prostě budu psát takhle po večerech na mobilu v posteli, páč mi to neslutecně vyhovuje a dobře se při tom odreaguju....
Taky nemám tucha, jak jsou části dlouhý , jelikož se to na těch geniálních IPhonech nezobrazuje #dumbsmartphones -_-
Tak to by stačilo
*firefly*
P.s. omg našla jsem si na wttpd super písmo a to zobrazuje hvězdičky jako kytičky lol i love it #littlebitcrazy
••••••••••••••••••••••••••••
»Nina's point of view«Otevřela jsem oči a rozhlédla se po pokoji. Téměř okamžitě jsem málem dostala infarkt.
Vyděšeně jsem vyjekla a odsunula se co nejdále od osoby ležící v mé posteli. V tu chvíli jsem si vzpoměla na to , co se stalo.
Harry náhle otevřel oči. Několikrát zamrkal a rozhlédl se kolem sebe. Musela jsem se pousmát nad jeho roztomilostí.
,, Dobré ráno." zamrmlal a stoupl si. Nasucho jsem polkla.
Až nyní jsem si všimla, že na sobě má jen boxerky. Můj pohled putoval po jeho vypracováném těle.
Zrakem jsem opisovala linie jeho tetování a důmala nad tím, kolik jich asi je.
Zvedl ruce a tím mi ještě vylepšil pohled na jeho napínající se svaly. Nevědomky jsem zavzdychala.
Jeho pohled se obrátil na mě.
Zasmál se.,, Ty se nezdáš." Utrousil. Zamračila jsem se.
,, Jen si říkám jak moc musela bolet ta tetování." Pokroutil hlavou.
,, Nevěříš tomu ani ty, ani já." S obrácením panenek vsloup jsem se k němu otočila zády.
Náhle se otevřely dveře.,, Nino, jdu teď na chvilku za Charlie, takže-" Daria se úplně zasekla.
,, Co tady dělá Harry bez oblečení?" zeptala se. Musela jsem se zasmát.
,, On mi přišel říct pohádku." odpověděla jsem úplně popravdě. Žel bohu, znělo to jako jedna z nejtrapnějších výmluv, jaké kdy kdo vymyslel.
,, Aha jasně." Dala si ruce v bok.
,, Ale ona má pravdu." Zasmál se Harry. Daria si nás oba změřila nevěřícným pohledem.
,, Vy dva máte jediný štěstí, že jsem nic neslyšela , a že tahle trpí fobií z dotyků. Ale jinak... jste spolu roztomilý." Nechápavě jsem na ni zírala.
Opravdu právě označila mě a Harryho za pár?
,, Eh asi jsem špatně slyšela, cos říkala?" Zasmála se.
,, Že vám to spolu sluší." podívala jsem se na Harryho. On mi pohled opětoval. Následně jsme oba vybuchli smíchy.
,, Tos neřekla." Setřela jsem si slzu. Daria si nespokojeně odfrkla.
,, Neřekla jsem nic divnýho." Pokroutila jsem hlavou.
,, Právě jsi mě a jeho označila za pár. Posloucháš se občas?" Znovu zavrčela a otočila se k odchodu.
,, Třeba se tu sežerte." Zamumlala. S tím třískla dveřmi.
Svou pozornost jsem znovu přesunula na Hazzu.,, A ty bys mě nechtěla?" Zeptal se ublíženým tónem. Plácla jsem se do čela.
,, Ona nás fakt označila za pár? Vážně má asi o kolečko víc." Haroldovu otázku jsem úplně přešla.
,, Co je na tom tak špatnýho?" zeptal se. Pokroutila jsem hlavou.
,, Promiň, ale proč by se někdo jako ty , kdo může mít kohokoliv na koho si ukáže, zahazoval s holkou, který se ani nemůže dotknout."
,, Označila si mě právě jako 'někoho, kdo může mít každou?' " Kývla jsem.
,, Podle čeho tak soudíš?"
,, Viděl ses někdy v zrcadle? Mohl bys na fleku dělat modela." Úsměv mu vytvořil dolíčky. Všimla jsem si, že se dokonce začervenal.
,, Tak to jsi jediná, kdo si to myslí." Zamumlal spíš pro sebe.
ČTEŠ
Afephobia |H.S.FF|AU
FanficLimits like fear, are often just an illusion... Limity, jako je strach, často bývají pouze iluze {BOOK1 in series Hard Life}