Afephobia |H.S.FF|AU

»1«She is different...

Zlátááá ♥♥ 11 votes na prologu? Doufám, že budeme pokračovat :D Tohle je tedy první díl....povídku nevidím na víc než 20 dílů, takže asi tak... Když se bude líbit, napíšu další ( Už mám vymyšleno) Jinak hlavní hrdinku představuje Danielle Campbell, ale můžete si za ní dosadit někoho jinýho :D

lůůf jů

♥firefly♥

P.s. Části budou krátké cuz #notime

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Nina's point of view:

,, Dario? Já si jen dojdu do knihkupectví. Za půl hodiny jsem zpět." Zakřičela jsem přes celý byt.

,, Jasně zlatíčko. Ale buď opatrná ,ano?" Zasmála jsem se a přehodila přes sebe džínovou bundu. Daria ke mě přišla.

,, Dávej pozor. Víš, že jsi snadný cíl." Povzdechla jsem si a kývla. Natáhla ruku a jemně se mě dotkla. Dál se už od mých patnácti nedostala. Cukla jsem sebou a ona se smutně usmála.

,, Pro-promiň." Špitla jsem.

,, V pořádku. Já věřím, že se to jednou změní. Že budeš zase jako kdysi." Kývla jsem a naposledy na ní pohlédla.

,, Do hodiny jsem doma, jestli ne, volej poldy." Povzdechla si a uchechtla se. Tohle byl náš inside joke už dobré tři roky.

,, Měj se." S tím jsem zavřela dveře. Podívala jsem se nad sebe a zamračeně si prohlédla šedé mraky nad Londýnem. Už zase...Déšť. Déšť jsem neměla ráda. Připomínal mi to všechno.

***

,, Devět liber prosím." Řekl hnědovlasý modrooký kluk, stojící za pultem. Typovala bych mu tak 20 až 25 let, ne víc. Byl o něco vyšší než já a od doby, co jsem vešla do knihkupectví, jeho tvář zdobil úsměv. Pokoušela jsem se mu ho oplácet.

,, Zbytek si nech." Usmála jsem se na něj a z pultu jsem si vzala knihu.

,, Já, eh díky." Poškrábal se na hlavě a kousl se do rtu. Bylo vtipné sledovat ho v rozpacích. Byla jsem v klidu. Vypadal přátelsky a byl dostatečně daleko.

,, Jsem Louis." Podával mi ruku. Vděšeně jsem se na ni podívala.

,, Já..jsem Ni-Nina." Ruku se zvláštním výrazem. Ozvalo se zapípání mého mobilu...Jako na zavolanou. Vytáhla jsem ho z kapsy a podívala se na zprávu.

Jdu na nákup, možná se vrátím později. Jestli něco chceš, napiš. Usmála jsem se a zrakem se přemístila zpět k Louisovi.

,, Víš já..budu muset jít, snad se ještě uvidíme." S tím jsem zmizela. Slyšela jsem jen, jak za mnou volá ahoj.

Pomalým krokem jsem mířila domů, začtená do knihy. Na cestu před sebou jsem nedávala pozor. Náhle jsem špatně šlápla a svalila se k zemi. Zavrčela jsem od bolesti a pokusila se zvednou. Než jsem se nadála klečel u mě nějaký kluk.

,, Jsi v pohodě?" Zeptal se. Beze slova jsem přikývla.

,, Nebolí tě nic?" Ruku natáhl k mé noze, na které bylo několik šrámů. Nohu jsem ruchle stáhla k sobě a víc se přisunula ke zdi domu, o který jsem se opírala. Ruku rychle stáhl a vyděšeně se na mě podíval.

,, Já ti nechci ublížit, neboj. Jen ti chci pomoc." Polkla jsem a rychle se vyhrabala na nohy. Popadla jsem knihu a rozběhla se pryč.

Harry's point of view: