Camp [Marcus&Martinus CZ]

☁5☁

„Fakt?"

„Fakt," odpoví mi.

„Tak povídej," vyzvu ho.

„Vidíš ten potok?"

„Jasně, ten by neviděl jen slepý. Je pěkně špinavý. Nejde si ho nevšimnout," odpovím mu zaraženě.

„A jak sis sama všimla, tak je dost špinavý. Tak mám takový nápad, že když už musíme uklidit ten tábor a udělat jeden celodenní program, proč to neudělat formou hry. Při té hře by nám děcka pomohly uklidit i tábor," řekne pyšně.

„Dobře, to zní dobře. Teď mi ale prosím vysvětli, jak chceš udělat tu hru."

„Dobře. Byla by to celodenní hra a taková oddychovka zároveň. Děti by měli prakticky volný den, ale volný den by to úplně nebyl. Uklízeli by na místech, kde by to bylo povolený, takže by logicky uklízely i tábor. No a vítězní tým by byl ten, který váhově nasbírá nejvíve odpadků za ten den," vysvětlí.

„To je geniální," zaraduju se, „ale chtělo by to trochu vylepšit, ale jinak nápad je to skvělý," pochválím ho.

„Jsem dobrej, já vím," řekne pyšně.

„No hele, zas tak dobrej zase nejsi," uklidním ho.

„Ale no tak," urazí se naoko.

„Nenotakuj a pojď to domyslet."

„Tak jdeme do jídelny," řekne a vydáme se směr jídelna.

„Už bych to tak nechala," navrhnu Marcusovi po hodině dolaďování pravidel.

„Asi máš pravdu. Půjdem to ukázat Danielovi," řekne. Zvedneme se, posbíráme papíry a sešity a vydáme se do Danielovi kanceláře.
Před vstupem zaklepem na dveře a počkáme na vyzvání.

„Dále," ozve se zevnitř. Vstoupíme.
„Co pro mě máte?" zeptá se nás.

„No máme nápad na celodenní hru, ve které by se zároveň uklidil i celý tábor," odpovím mu.

„Poslouchám."
Marcus mu tedy vyloží celý náš nápad i s podrobnýma vysvětlivkama.
„To nezní vůbec špatně. Který den by jste to chtěli udělat?“

„No my ještě stále nevíme,“ ozval se zase Marcus.

„Já bych navrhoval v sobotu. To bude v půlce tábora, tudíž všichni budou chtít získávat co nejvíc bodů,“ navrhl nám.

„Proč ne. Mě osobně je to úplně jedno,“ řekla jsem.

„Mě taky.“

„Fajn, takže sobota je vaše. Nezklamte mě,“ oznámí nám Daniel.
Vyjdeme z kanceláře a každý se vydáme svým směrem. Já do své chatky k holkám a Marcus nevím kam.
Vejdu do chatky a vyčerpaně sebou plácnu na postel a asi po deseti minutách se propadám do říše snů.

Hey lidičky.
Nová kapitola zde. Upřímně se vám všem moc omlouvám, že jste čekali tak dlouho, ale měla jsem blok a nebyla jsem schopná napsat nic, co by se mi líbilo.
A pokud to stihnu byly by dvě kapitoly do Vánic a ta druhá by byla vánoční.
Snad se aspoň trochu líbila :)