For him « Spideypool » ✔️

«3»

,,Na krev je dobrá sodovka a citrón" Peter za jeho zády zaslechl neznámý hlas. Tak moc si přál aby tam nikdo nestál a tato rada na krev, byla jen výplod jeho bujné fantazie. Spider-Man se narovnal, pro případ že by tam tedy někdo opravdu stál. Celý napjatý se rychle otočil. A bylo to přesně tak, jak nechtěl. Před ním stála jeho noční můra, v celé své kráse.

Muž v červeno-černém obleku se opíral o svou katanu a pozoroval mladého hrdinu, jak se pere s cizí krví nasáklou v jeho obleku. Náš milý Spidey ztuhl a neměl na jazyku nic, co by mohl použít proti němu.

,,Dobře, vidím že jsi omámen tím že tu jsem. Jsi asi můj veliký fanda. Tady máš můj autogram" řekl sarkasticky Deadpool a z malé kapsičky na jeho opasku, opravdu vytáhl svou podepsanou fotku.

Tohle Petera zaskočilo ještě víc. Nemohl uvěřit tomu že v den co se dozvěděl o tomhle podivném, vraždícím stvoření tak ho uvidí na vlastní oči. Teď se musel Parker přiznat sám sobě že se ho ještě dnes chtěl pokusit najít. Však on si našel jeho.

,,Ty toho asi moc nenamluvíš" povzdechne si Deadpool a sedne si na kraj budovy. Peter se bál. Bál se že ho sem ten maník přišel zabít. V očích dítěte můžete čekat a zahlédnout leda cos. Mladý superhrdina se konečně jakž takž probral ze zamrzlého režimu a chtěl na tu vraždící mašinu začít sypat nadávky.

,,To... ty jsi zabil ty chlápky dole?!" osupí se hnedka Spidey na "mrtvý bazén" a čeká na reakci. Byl připraven na vše... na střelbu, na smích, na hod katanou.
,,Jo to jsem byl já" řekne Deadpool a svým palcem ukáže na sebe. Jeho hlas byl spokojený, jakoby by byl na sebe pyšný.
,,Jeden však bohužel přežil. Prevít! Lidská těla jsou teď mnohem odolnější vůči kůlkám. No jo. Stará dobrá katana. Ta nikdy nezklame" Peter cítil jak za chvíli bude ze vzteku donucen shodit Deadpoola z budovy, na keteré se teď oba nacházeli.

,,Děláš si srandu?! Vždyť umřeli tvýma rukama! Ty bezcitná zrůdo! Ty... ty..." Spideymu začali docházet slova a to ho přivedlo do rozpaků.
,,...stačí mi tě vidět jen těchto pár vteřin a už tě nesnáším! Kdo jen může zabíjet něco co má život? Jak Scorpion, tak i ti lupiči. Bůh ví kolik desítek a možná i stovek obětí muselo-" namíchnutého Spider-Mana přeruší pobavený hlas "milého" Deadpoola.

,,Oprava: tisícovek obětí. Ale pokračuj dál. V nadávání tě budu muset kapku zaučit" řekl klidně a Peter se nestačil divit. Jak rád by teď něco řekl ale nevěděl co. Chvíli bylo ticho.

,,Za-za- zaučit?" vykoktá ze sebe Spidey. Měl chuť utéct pryč. Nebo si moc přál aby to byl jen sen. Nenápadně se štípl do nohy aby se ujistil že je tohle skutečné. Ano, je to skutečné.

,,No jistě. Jako parťáci si musíme nějak vypomáhat. No a jak lépe bych ti mohl pomoci než s naučením nových slov?" Deadpool se na Spider-Mana ani jednou za svou řeč nepodíval. Koukal na město a pohupoval nohama.

,,Parťáci? PARŤÁCI?!" Peter zvýšil hlas.
   ,,MY PARŤÁCI NIKDY NEBUDEME. Stačí mi tě znát minutu a už tě mám plné zuby! Zabíjíš lidi! Proboha vždyť ti zabíjíš lidi! Měl by jsi zmizet z téhle čtvrti a hledat si jiného "obětního beránka". Semnou opravdu nepočítej" už ani nevěděl proč se tu s ním stále baví. Lezl mu na nervy. Jeho otravný hlas, jeho viditelné ego a bál se jeho katan.

Deadpool se na něj konečně podíval. Nic neříkal. Že by ho Peter umlčel?
   ,,Ale já si tě poctivě našel. Nehodlám odsud zmizet. Tahle čtvrť je ráj pro lidi jako já." řekne nakonec Deadpool.

,,Pro lidi jako ty? Heh, to by mě zajímalo kdo je ještě jako ty! Ani nevim proč tu s tebou ještě ztrácím čas" Parker se otočil a vyhlédl si budovu na kterou přilepí svou pavučinu a konečně zmizí.
   ,,Ale přiznej si to. Chtěl jsi mě potkat" řekl Deadpool s nadějí v hlase. Peter zamrzl. Jak to může vědět?! Nemůže. Určitě jen plácá nesmysly.