Ponožkář

32. kapitola

Holky byly z toho mejdanu na jachtě nadšené, ale mně se upřímně po těch všech nepříjemnostech v rodině moc nechtělo. Mámě jsem se neozývala, ačkoliv se snažila a Emerson mě přiváděl k šílenství. Musela jsem přestat doufat a snít, že někdo jako on, by mě někdy políbil. Mámě jsem vyprávěla, že i kdyby to mělo být jednou, chtěla bych ho. Chtěla bych být jeho jako ty ostatní holky. Ne však jako byla Sandra. Ne takhle.

Ačkoliv na mejdanu nemělo být moc lidí, byla totálně přecpaná. Pár lidí ze školy jsem tu poznávala, ale většinu jsem neznala.

Gwen s Courtney se hned zakoukaly do dvojice frajerů na steroidech a házely po nich oči. Mě se ujala Rosie, která mi do ruky nacpala kelímek s vodkou a spritem. Úplně jsem viděla všechny svaté, když jsem se trochu napila, ale špatné to nebylo.

Spousta lidí tu už tančilo a Rosie mě přitáhla ke skupince lidí, kteří kouřili vodnici.

,,Dej si s námi." usmála jsem se a přisedla, zatímco jsem ucítila vůni zeleného jablka.

Kluk naproti mi podal náustek a něco říkal, čemuž jsem nerozuměla, protože tam hrála hlasitá hudba. Nasála jsem a trochu mě to zaštípalo v krku, což mě donutilo si odkašlat. Několik lidí se pousmálo a to už jsem posílala hadičku dál.

,,Ahoj." přisedli si vedle mě Emerson se Zackem.

,,Čau."

,,Jsi tu sama nebo s holkama?"

,,Vypadám, že tu vodnici kouřím sama?" nadzvedla jsem tázavě obočí a Zack se začal smát.

,,Kde máš motorkáře?" otočila jsem se k němu a málem jsem spolkla jazyk.

Nahodila jsem výraz, co je mu do toho, ale přitom se mi rozklepaly i prsty u nohou.

,,Byli jsme spolu celé odpoledne." zazdila jsem to a vzala si znovu hubičku od vodnice do úst.

Vodnici jsme měli párkrát na střední, ale nikdy se mi z ní tolik nemotala šiška. Hudba se mi zdála hlasitější než byla a všechno bylo tak nějak vtipnější. Všichni jsme se smáli a pak došlo i na nějakou hru, kdy jsme si měli předávat kouř z úst do úst jako tichou poštu.

Zprava mi předávala kouř Rosie, ale zleva jsem úplně zapomněla na Emersona. Jeden krok a pohled, při kterém se mi rozbušilo srdce. On se smál a trochu se sehnul, abych se k jeho rtům dostala. Držela jsem v sobě ten dým a bylo to naprosto šílené. Byl to jen malý okamžik, ale toužila jsem se jeho rtů dotknout za jiných okolností. Chtěla jsem u toho zavřít oči a okusit jak líbal.

Se zadrženým dechem jsem se k němu blížila, lehce naklonila hlavu na stranu a naše rty se spojily. Rozevřeli jsme současně rty a zatímco jsem vdechovala kouř, on jej nasával do sebe. Tak z toho jsem málem omdlela. Jeho rty byly tak horké a smyslné. Kéž by se mi někdy poštěstilo prožít víc.

Byla to legrace, dokud někdo neprokecnul, že kouříme hašiš. Do prdele! Nebylo mi zle jako po chlastu, ale měla jsem nadmíru dobrou náladu a extra představivost po tom, co jsme si vyměnily vzduch z plic.

Normálně mě přitahoval s brzdou v mém mozky asi na 70%, ale teď to bylo asi na 95% a fakt jsem myslela, že mi exploduje celé tělo, pokud se ho alespoň letmo nedotknu. Jestli se tomuhle říkalo, že se mi zapalovala lýtka, tak mě rovnou hořela a tekla jako láva.

Musela jsem zavřít oči a ovládnout ten nesmírný chtíč, když seděl vedle mě a povídal si s ostatními.

,,Víš jak donutíš holku polknout?" zaslechla jsem Zacka, jak se otočil na Emersona.

,,Proč bys jí nutil?" nechápal a smál se tomu.

,,Minule jsem jí řekl, že jí koupím nový auto. Ona polkla a zeptala se, co jsem říkal? A já na to, že nic, že je hluchá."

Všichni se začali děsně smát a já jsem si začala v duchu představovat jakou délku má asi Emersonův kousek. Zavřela jsem oči a položila se na pohovce, zatímco jsem nejspíš trošku usnula.

Vzbudil mě Emerson. Hudba trochu utichla a lidu na lodi ubylo. Pomohl mi vstát a zaslechla jsem, jak mluví s holkami, že mě odvede na kolej. Ale holky se loučily a hodlaly se o mě postarat. Gwen se ke mně naklonila a pousmála.

,,Jdeme?"

,,Ne. Chci jít s ním." zašeptala jsem.

,,Abys toho nelitovala, Sage." povzdechla si.

I kdyby to znamenalo jen pár dotyků, kdy mě obejme, abych šla rovně, hodlala jsem to absolvovat.

,,Sony, nevadilo by ti, kdybys jí vzal na kolej? My tu ještě budeme?" podívala se vzápětí na Emersona a ten přikývl.

Doufala jsem jen, že jsem mu nepřerušila nějaký zásun s jinou.