Ponožkář

57. kapitola

Byl jsem nervózní a ani pár piv mi nedopomohly, abych se cítil v klidu. Prostě postavit se před Sage a přesvědčit ji, že to s ní myslím vážně, mi dalo za uši. Kluci byli naštěstí na mé straně, což mě popohánělo k tomu, abych se vymáčknul.

Čekal jsem, co poví a ona se jen usmála a vrhla se mi okolo krku a rovnou mi strčila jazyk do pusy. To jsem si nechal líbit. Kluci zapískali a já si to užíval.

Chvíli jsme ještě pobyli s ostatními a pak jsme se vydali procházkou ke mně. Držel jsem ji za ruku a ona se usmívala. Její oči se smály jako by byla malé dítě a já z toho měl úžasný pocit.

,,Můžu se na něco zeptat?"

,,Na co?" zazubila se.

,,Řekneš mi, jestli se ti taky plaší hormony, když jsi se mnou?"

,,Řeknu to tvým jazykem. Když jsem s tebou, mám v hlavě i v kalhotkách příjemný pocit."

Oba jsme vybouchli smíchy a musel jsem ji obejmout. Ta holka prostě měla šťávu a já se od ní celou cestu nemohl odlepit. Věděl jsem, že je táta doma, ale bylo mi to úplně fuk. Vešli jsme do obývacího pokoje a otec se zamračil.

,,Dobrý večer." hlesla s mírným úsměvem.

,,Co je zase tohle?" vrhl na mě škleb.

,,Tohle je moje holka. Oficiálně."

,,Cože?" začal se otec smát.

No jistě dobře mě znal a tohle se ještě nestalo. Prohlížel si jí jako by byla obživlý exemplář dinosaura. Začal ji zkoumat i zezadu a různě si ji natáčet až jsme na něho oba zírali, co jako dělá.

,,To je neuvěřitelné. Po tolika letech. Už jsem se bál, že mi přitáhneš Kena."

,,Fakt vtipný, taťko. Tohle je pořád ta stejná Sage."

,,Kdyby tě zlobil, hned mi to pověz a dám mu přes držku. Kdo by s tebou vydržel? Ta holka musí mít nervy z diamantu." mluvil k nám otec.

,,To teda." uznal jsem s úsměvem.

Dali jsme si společnou večeři, kterou jsem objednal a povídali jsme si ve třech až do pozdních hodin. Když pak Sage zívala, navrhl jsem, že půjdeme spát.

Konečně jsme se dostali do té příjemnější fáze. Sage se šla vysprchovat a já tam nesměl chybět s ní. S úplným vyčerpáním jsme usnuli pozdě a oba zaspali.

Pospíchali jsme prázdnými uličkami školy, když jako první jsem vešel já a za mnou Sage. Celá třída se podívala ke dveřím a už si šuškali.

,,Pan Paxton a slečna Treatwellová, no to se mi ani nechce věřit, že jste se učili až do rána a pak zaspali." vychutnával si nás ten mladý profesůrek na literaturu.

,,Jo no učili se kamasútru." zaznělo ze třídy.

Sage byla rudá až u špiček prstů, ale mně to bylo fuk. Držel jsem ji pořád za ruku a vedl do zadních lavic obří učebny, kde jsme zakotvili spolu.

Chvíli jsem dával pozor, ale pak prostě stáhla moji pozornost Sage. Jak hryzala tu propisku a tvářila se zamyšleně, při pohledu na toho profesora.

,,Líbí se ti?" zašeptal jsem.

,,Kdo?"

,,Ten profesor."

Vrhla na mě pohled s úsměvem a nějak neurčitě pokrčila rameny.

,,Odteď nemám rád literaturu." zavrčel jsem.

,,Budeš muset, protože v pátek píšeme testy."