Odvážná malá vlčice

1.Kapitola

Ráno mě probudil budík a já jsem si uvědomila, že musím do školy. Šla jsem do koupelny, osprochovala jsem se, nalíčila se a udělala si hygienu. Vzala jsem si černé džíny s dírami na kolenech a bílé uplé tílko jsem si zastrkala dovnitř. Vyčesala jsem si vysoký culík a šla na snídani. Udělala jsem si vajíčka se slaninou a kafe. 

Rodiče už byli v práci, takže jsem do školy musela jít pěšky. Vzala jsem si kotníkové černé boty na podpadku a svojí oblíbenou černou koženou bundu. Do školy to mám kousek, takže jsem moc nespěchala. 

Když jsem přišla před školu, všimla jsem si partičky, co stála u vchodu. Byla tam jedna blondýnka, co vypadala moc sympaticky. Doufám, že s ní budu ve třídě. Když jsem vstoupila do školy, šla jsem hledat ředitelnu. 

Ředitelka vypadala moc mile, ale když začla mluvit, pochopila jsem, že tak jenom vypadá. Když zazvonilo, zavedla mě do třídy. Zrovna jsme měli mít dějepis s profesorem Saltzmanem. Hned po vstupu do třídy jsem si všimla, že v poslední lavici u okna sedí ta sympatická blondýnka. Učitel mě posadil do lavice před ní.

O přestávce ke mně přišla a představila se jako Caroline Forbes a pozvala mě na oběd s její partou. 

Zbytek dne už byl docela nuda. Na obědě jsem si sedla sama, ale potom si ke mně přisedla Caroline a její parta. ,,Ahoj Nicol, tohle je Elena." Ukázala na hnědovlásku s rovnými vlasy. ,,Tohle je Bonnie a tohle je Stefan." Ukázala na hnědovlásku s vlnitými vlasy a na moc hezkého kluka. ,,Ahoj já jsem Nicola, ale můžete mi říkat Nicol." Po obědě jsem se s nimi rozloučila a šla domů. 

Doma na mě čekali rodiče, což byl docela nezvyk. Máma se na mě hned ve dveřích usmívala a ptala se co bylo ve škole. ,,No, víš, mami, není to tak hrozný jak jsem si myslela. Našla jsem si partu přátel a už se těsím na zítra." Pronesla jsem vážným tónem. Sice to není vážné, ale mě baví si takhle dělat srandu. Máma ze mně byla nadšená a řekla : ,,To je úžasné a teď pojď. Mám pro tebe prekvapení."

Šla jsem za ní do kuchyně a tam na lince ležel psí pelíšek.  V něm byla mylá fenka zlatého retrívra. Obejmula jsem oba rodiče, a ti se mně ptali jak se bude jmenovat. ,,Bude se jmenovat Goldie." Vzala jsem si Goldie do pokoje a vyhradila pro ní místo vedle mé postele. Tento den byl nejlepší za dlouhou dobu a doufám, že to takhle bude pokračovat.