Odvážná malá vlčice

5.Kapitola

Po škole jsem se vydala do Grillu. Když jsem vešla dovnitř nebyl tam nikdo, koho znám. Sedla jsem si ke stolu pro více lidí a čekala na ostatní. Po chvíli ke mně přišla obsluha. Byl to blonďatý kluk. Už jsem ho viděla, ale nevím kde.

,,Ahoj, já jsem Matt. Dáš si něco?"Zeptal se mě.

,,Já jsem Nicola. Dám si jedno kafe."Odpověděla jsem.

Matt odešel a ve dveřích se objevili Caroline, Bonnie, Elena a Stefan. Když mě uviděli, šli si ke mně sednout.

,,Ahoj Nicol, jak se máš?" zeptala se Caroline.

,,Dobře, ale jsem docela otřesená," opověděla jsem.

,,Co se to se mnou děje? Proč jsem se proměnila ve vlka? Jak to, že jste mi o tom celou dobu neřekli? Co o tom všechno víte?" Otázky jsem ze sebe vysypala tak rychle, že jsem se musela vydýchat.

Elena: No, víš, ono je to složitější.

Caroline: Asi ti to bude připadat zvláštní, ale Nicol ty jsi vlkodlak.

Nicol: Cože?!

Bonnie: Jsi vlkodlak, já jsem čarodějka a Caroline, Stefan a Elena jsou upíři.

Elena: Jsi v pořádku Nicol?

Nicol: Jo, jen to potřebuji rozdýchat. A jen tak ze zvědavosti, Stefane, od kdy se znáš s Damonem?

Stefan: No, vlastně tak nějak od jakživa. Damon je můj bratr.

Nicol: Aha to jsem nevěděla.

Caroline: Odkud znáš Damona ty, Nicol?

Nicol: Párkrát jsem ho potkala v parku.

O tom, že jsem se u něj probudila to ráno po úplňku jsem jim radši neřekla.

Bonnie: Nicol, od Damona se radši drž dál.

Nicol: Proč?

Bonnie: To neřeš, prostě se od něj drž dál.

Nicol: Tak jo, já už musím jít. Ahoj.

Když jsem přišla domů, okamžitě jsem si lehla do postele a usnula. Když jsem se znovu probudila, bylo 17:37. Vstala jsem z postele a šla se učesat. Ctěla jsem jít dolů za rodiči, ale hned jak jsem otevřela dveře, vyběhla na mě Goldie. Chtěla jít ven, tak jsme šli do parku. Sice nevím proč, ale podvědomně jsem doufala, že tam potkám Damona.

Když jsme došly do parku, byla už tma. Jak jsem tak šla, tak jsem v dálce před sebou viděla mužskou siluetu. Silueta se pořát přibližovala a přibližovala, až jsem rozeznala, kdo to je. Byl to Damon.

,,Ahoj," pozdravil mě. ,,Ahoj," opověděla jsem. Dívala jsem se na něj trochu ustrašeně, protože je to přece upír! A navíc mi Bonnie říkala, ať se od něj držím dál.

,,Takže už ti to řekli?" zeptal se. ,,Záleží, co mi měli říct a taky kdo." Odpověděla jsem už né tak ustrašeně. ,,No, to o upírech, vlkodlacích, čarodějkách a dvojnicích." Řekl Damon opatrně. ,,Jo, ale co jsou dvojníci?"Zeptala jsem se zmateně. ,,To se dozvíš, ale ne ode mě."

Rozloučili jsme se a já vyrazila domů.