Odvážná malá vlčice

7.Kapitola

Když jsem zazvonila na zvonek, Caroline okamžitě vyběhla ze dveří a obejmula mě. ,,Pojď dál a pověz mi, co se stalo", vyklopila ze sebe v rychlosti. Šly jsme k ní do pokoje a zavřely za sebou.

Její pokoj vypadal nádherně. Naproti dveřím stála velká postel a u ní dřevěný noční stolek s lampičkou. Za postelí stála menší knihovna a na ní další lampa. Naproti posteli měla otevírací skříň a zrcadlo.

 ,,Tak povídej," opakovala pořád dokola Caroline, a i když se mi nechtělo, začala jsem jí to vysvětlovat. ,,Ráno jsem nešla do školy. Nevím proč, ale něco mě táhlo ven." Začala jsem s vyprávěním. ,,Jela jsem do části města, kterou jsem neznala a tam uviděla Damona s nějakým chlapem. Chvíli jsem je sledovala a jela domů. Doma ale čekala naštvaná máma. Seřvala mě, že jsem nebyla ve škole a dala mi domácí vězení."

Chvíli jsem se odmlčela a pokračovala. ,,Nevím, jestli to souvisí s mojí přeměnou, nebo co se stalo, ale vyskočila jsem oknem a jela k tobě. Cítila jsem se, že vybuchnu a nechtěla jsem mámě ublížit." Když jsem to takhle slyšela nahlas, znělo to celkem vtipně. ,,Neboj se, to přejde. Za to může tvoje přemněna. Za chvíli se to naučíš ovládat," řekla a obejmula mě. Jsem ráda, že jí mám.

Potom jsme si pustily film a šly spát.

Ráno jsem se probudila a Caroline ještě spala. Potichu jsem se zvedla, vzala jsem si věci a šla do koupelny. Osprchovala jsem se a vzala si kožené, úplé kalhoty a volné černé tričko s nápisem "Love your self". Vlasy jsem si rozčesala, trochu nakulmovala a nechala je rozpuštěné.

Když jsem se vrátila ke Caroline do pokoje, byla už vzhůru a také se oblékala. Šly jsme na snídani. ,,Kde máš vlastně rodiče?", zeptala jsem se jí. ,,Táta s námi nežije a mamka řeší jeden případ trochu dál od Mystic Falls." Říkala to trochu smutně, tak jsem se na ní podívala utěšujícím pohledem.

Po snídani jsme vyrazily do školy. Kousek před školou jsme potkaly Bonnie a Elenu. ,,Ahoj holky, co budete dělat po škole?" Zeptala se Elena. ,,Ještě nevím, proč se ptáš?" Odpověděla jsem na otázku otázkou. ,,Napadlo mě, že by jsme mohly jít třeba do kina." Navrhla Elena. ,,Dobře, já klidně půjdu," souhlasila Bonnie. ,,OK, já taky, a co ty Nicol?" Zeptala se mě Caroline. ,,Jo, moc ráda."

Před školou jsme chvíli čekaly na Stefana, ale dlouho nešel, tak jsme šly bez něj. Každá jsme měla hodiny v jiných třídách, a tak jsme se až do oběda neviděly. 

Když jsem šla ke stolu, kde seděly holky a Stefan, koukali se všichni hrozně vážně a o něčem si šeptali. Nechápu, kde Stefan byl. Do školy jsme šli minutu před zvoněním musel přijít v průběhu dne.

,,Ahoj, co řešíte," zeptala jsem se jich a sedla si ke stolu. Všichni zmlkli. ,,Měla by to vědět," pronesla smutně Elena. ,,Fajn, řeknu jí to já," přidala se Caroline. ,,Víš, máma mi volala ohledně toho případu jak jsem ti říkala ráno. Už ví, o koho jde. Sice neznají vraha, ale oběť je tvůj táta." Když to Caroline dořekla, okamžitě jsem se rozbrečela. Najednou jsem cítila obrovskou bolest v hrudníku a namohla jsem nic říct.

Chvíli jsem jen seděla a brečela, ale najednou jsem se z ničeho nic zvedla, odnesla tác a vyběhla z jídelny. Vyběhla jsem na dvůr a pomalu se šourala směrem domů. Najednou jsem ze zadu uslyšela smích. Otočila jsem se a uviděla dva kluky jak se smějí a ukazují si na mně. Jeden z nich začal křičet: Hele, to je ta holka z Instagramu.

Nechápala jsem, co tím myslí, a tak jsem zapnula mobil a jako první na mně vyskočilo oznámení z Instagramu. Otevřela jsem Instagram a našla fotku, na které jsem byla já jako vlkodlak z Teen volfs a vedle mně ležel můj táta celý od krve. 

Do očí se mi vrhnuly další slzy a moje nohy se začaly tak třepat, že mi div neodpadly. Ten druhý kluk najednou zakřičel: Tvůj táta je už pod drnem a můžeš za to ty. Nevěřila jsem, že by moje tajemství někdo z mých přátel prozradil. Nechtěla jsem se tam sesypat, tak jsem se otočíla a šla pryč. 

Ale z ničeho nic mi na zádech přistál pytel s odpadky. Naštvaně jsem se otočila, odhodila svůj batoh a šla k těm klukům. Dívali se na mě posměšně a tak jsem jim vrazila. Snažili se mi to oplatit, ale já jsem jim každý pokus opětovala. Kdyby tam nepřišli holky se Stefanem a neodtrhli mě, asi bych je zabila. Pak už jen přišla ředitelka a odvedla mě do ředitelny.