Pařížská láska || Miraculous

Zase On - Pokračování

,, A-adrien....!? C-co ten tu dělá?! Neviděl ho nikdo už tak dlouho... " říkala jsem si docela nahlas.

Chtěla jsem se někam co nejrychleji schovat, aby mě neviděl. Já ho totiž vidět také nepotřebovala. Najednou jsem si všimla, když jsem byla schovaná za lavičkou, že se někdo blíží ke mně.

,, M-marinette... A-ahoj..."

Nenenenenenenene říkala jsem si v hlavě. Chtěla jsem něco říct, ale nezvládla jsem to a utekla domů.

Když jsem utekla, co nejrychleji to šlo, sedla vydýchala jsem se a sedla si na balkonovou lavičku, kterou tam mám nově. Najednou ale uslyším někoho lézt po naší střeše. Kdo by to mohl být? Říkala jsem si. Opatrně nakouknu.

Najednou se přede mnou zjevil kocour. Samozřejmě jsem věděla, že to je Adrien, z hotelu.

,, Co chceš a proč si najednou přišel?! " řekla jsem docela vytočeně jelikož se na mě docela vykašlal.

,, Promiň Lásko, dovol mi to vysvětlit."

,, Neříkej mi lásko, ani nevíš jak to teď mám když si tu nebyl. Vysvětlovat nic nemusíš, můžeš rovnou jít, nemám zájem. " ano mohla jsem to říct trošku méně naštvaně, ale proč když se mi ani neozval.

,, Jak jako? Však jsme pořád spolu, ať se děje co se děje... Ne snad?" řekl.

,, Mám přítele. Vykašlal si se na mě, tak se nediv. Už můžeš jít. "

,, Proč bych chodil, když jsem teď přišel." přistoupil ke mně blíž a zkoušel na mě svou starou metodu jak přejít ze slov na úplně něco jiného.

,, Nějak moc si myslíš ne?" ustoupila jsem a on se zalekl.

,, Změnila si se..."

,, Ano a jsem za to ráda. Co sis jako myslel, že tady na tebe do smrti budu čekat? Ani náhodou. Běž už! "

Poté už nic neřekl a odešel. Šla jsem tedy do postele a nechala otevřené okno. Usla jsem.

Během Marinettina spánku:

Zdálo se mi o mně a Lukovi jak společně jedeme na naší cestu kolem světa. Najednou se přenesu do polospánku a slyším kroky. Moc to nevnímám a spím dál. Najednou se mi odkryla peřina, ale jsem moc líná si jí vzít zpátky, jelikož spím.

Mám jen noční košilku a pod tím jsem úplně nahá. Nevím proč, prostě se mi líp spí a hlavně jsem čekala na Luku, který nakonec ani nedorazil.

Ucítím jak mi něco sjíždí rukou po hrudníku, břiše a nakonec i po mé nahé dolní části těla. To už mi bylo divné tak jsem otevřela oči, ale nic jsem neviděla. Najednou slyším rozepínání ASI kalhot. Poté jen cítím jak mě něco velice příjemně masíruje.

Už asi vím co to je. Je to určitě Luka a přišel si pro svůj půlnoční sex. Strčí mi ho tam, ale přijde mi jiný. To nevadí, užívám si to.

Děláme to dlouho, skoro mi přijde jako by to nedělal rok či dokonce víc. Bylo to zvláštní. Snažila jsem se zaměřit na jeho obličej, ale v té tmě nebylo nic vidět. Pak jsem jen uviděla za ním jako by... OCAS?!

____________________________________

Opět se chci omluvit za dlouhou dobu do nevyšla kapitola. Snad se vám líbí takhle nová 😁. Doufám že se těšíte i na pokračování! 😌
Mám vás ráda, díky moc za přečtení! ❤️