16..

572 35 4
                                    

Do dveří vyšel Zalgo „No vida! Jason je zpátky mezi námi.." zašklebil se. Jason se odemně odtrhl a díval se na něj zaraženým pohledem. Zalgo si nás prohlížel. „Ty tu dívku znáš?.." zadivil se. „Je to moje..kamarádka.." vykoktal Jason a zaťal pěsti. Jen si pro sebe přikývl. „No..pokud dovolíš, rád bych si s ní popovídal..". Jason nejistě šel stranou. Jakmile se ke mě Zalgo přiblížil, hned jsem se zvedla z křesla a couvala ke zdi. „Měl by si jí ještě nechat v klidu.." navrhl Jason. Zalgo se zamyslel. Něco zabručel a pak odešel z místnosti. Jason se stále díval nejistě na dveře. „Chci odtud pryč.." zašeptala jsem a sklopila hlavu. Strašně mi chybí máma. Chtěla bych ji mít u sebe. Nezasloužila si umřít. Když jsem přestala vzpomínala na mámu, ucítila jsem Jasonovo tělo přitisknuté na mém. Jemně mě objímal a hladil po zádech. Stekla mi slza a rychle jsem zabořila hlavu do jeho ramene, aby neviděl, že pláču. „Šššš...Všechno bude dobrý, Alex. Musíš se uklidnit.." utěšoval mě. Mé ruce se zvedly a obmotaly se kolem jeho krku. Uslyšela jsem jeho tiché uchechtnutí. Přitáhl si mě víc k sobě. Trochu jsem se začervenala. „Už je to lepší?" usmál se. Jen jsem přikývla a pomalu se od něho odtáhla.

„Co si dělal, když jsem utekla od té úchylné chobotnice?.." „Zavřeli mě do sklepa a chtěli vědět, co jsem po tobě chtěl.." zašeptal a díval se do prázdnoty. „Ublížili ti?.." „Ne, jsem v pohodě, neboj.." falešně se na mě usmál. Odhrnula jsem mu rukáv a podívala se na ruku. „Proč lžeš? Vždyť máš samé modřiny a jizvy!" vyjekla jsem. Oddělal mi ruce z jeho ruky a vzal si je do svých dlaní. „Nic mi není. Žiju, to je důležitý.." zasmál se. Mě to moc k smíchu nepřišlo, spíš se mi z toho hrnuly slzy. Stačilo jen mrknout a slzy by pomalu stékaly po mé tváři. Jason pochopil, že se mi hrnou slzy a bojím se o něj. „Jen jsem si dělal legraci.." pousmál se a pohladil mě po tváři. Dlouho jsem se mu dívala do očí a on do mých. Začal se ke mě pomalu přibližovat. Docela jsem se bála, co udělá, ale věřila jsem mu. Už zbýval jen milimetr, aby jsme se dotkli svých rtů. Oba dva jsme si neuvědomili, že jsou pořád otevřené dveře. „Ale, ale, ale...Prej "kamarádka".." ozval se hlas ve dveřích. Oba dva jsme se otočili. Stál tam opřený Dark a měl ušklebený výraz. Jason se na něho zamračil a vraždil ho pohledem. Taky jsem se trochu zamračila. Já ho snad zabiju...

Mezitím u creepypast
Masky, Ben, Jeff a Slenderman seděli u stolu a byli ticho. „Jdu se projít.." prohlásil Masky a hned odešel od stolu. Zavřel za sebou dveře a rozešel se k jezírku. Udělal pár kroků a sedl si před jezírkem a díval se do vody na svůj odraz. Najednou se ozvaly kroky. Masky zbystřil a hned vstal. Nějaká postava se mihla za křovím. „Halo?.." nejistě zavolal. „Masky?.." zavolal ženský hlas. Z křoví vylezla...Alex? Masky na ní civěl a při tom měl vykulený oči. „A-Alex? Jsi to opravdu ty?.." znervózněl. „Ano, jsem to já.." odpověděla. Masky se k ní rozeběhl, aby jí objal. Jenže než doběhl k ní, ucítil příšernou bolest v břiše a něco teplého, co teče z břicha dolů. Měl v sobě zaražený velký nůž, který Alex držela. Vytáhla nůž a Masky se zkácel na zem v křeči. Alex se na něho s úšklebkem dívala. On zvedl hlavu vzhůru, aby jí hleděl do očí. Pak zjistil, že má jinou barvu duhovek než pravá Alex. „T-ty...nejsi Alex.." zašeptal zaraženě a z úst mu tekl pramínek krve. Ona se jen zachechtla „Pá pá, proxíku.." zašeptala a uhodila ho nožem do hlavy.

Girl Of Creepy Boys ✓Kde žijí příběhy. Začni objevovat