PROMĚNA

Kouzlo

Artur

   Jen vydechnu nad mým beznadějným odrazem v zrcadle. Vyzáblá postava, ke všemu nízko od země, nepoddajné hnědé vlasy, kulaté kaštanové oči, které pod brýlemi vypadají ještě větší. Upřímně je mi ze mě nevolno. Štve mě, že vypadám tak uboze. Kéž bych mohl vypadat trochu jako Leo. Chce ho každý. Je dokonalý a má tak čistou duši. Vedle něj vypadám vážně jako troska. Ale nikdy se s ním tak necítím. To proto, že mě tak nevnímá.
   Jen jsem se nad tím pousmál a nasadil si brýle. Přál bych si svaly a alespoň dvacet centimetrů navíc. Taky hezčí obličej. Moc bych chtěl, abych se líbil Leovi. Chtěl bych být hezký tak moc, že bych mohl odmítat své nápadníky a hetero kluky pouhým pohledem donutit k homosexualitě. Nad tím jsem se uchechtl a zkousl si ret. ,,Alespoň Lea udělat homosexuálem." Pípl jsem pro sebe.

Leo

Zatroubil jsem před domem Artura, aby věděl, že jsem dorazil. Měl jsem s ním totiž jet na táborák čtvrťáků, jak jsme si domluvili. Za chvilku vyběhl ze dveří malý hnědovlásek a v rychlém poklusu si posouvl brýle víc k nosu. Jen jsem se pousmál a s úsměvem na něj zamával.
   ,,Promiň, čekáš dlouho?" Zeptal se trochu udýchaně, když otevíral dveře u spolujezdce. Měl na sobě kostkovanou košili a modré jeany. ,,Ne, jdeš na čas." Ujistil jsem ho a on si sedl a zapl si pás. Chtěl jsem vyrazit a on na to čekal, ale když jsem na něj jen zamyšleně koukal, pohlédl zmateně na mě. ,,Co je?" Pípl. ,,Máš...pod tou košilí něco?" Optal jsem se. ,,Umh...tričko. Proč? Bude chladno?" Napadlo ho. ,,Ne jen..." Začal jsem mu rozepínat knoflíky. ,,takhle to vypadá líp." Usoudil jsem, když jsem odhalil bílé tričko pod černočernými kostičkami. ,,Ď-ďíky." Pípl zaujatě. ,,Ještě si vyhrň rukávy a budeš k sežrání." Mrkl jsem na něj. ,,To určitě." Utrousil ironicky. ,,Nebuď na sebe tam přísný. Vypadáš dobře." Řekl jsem s úsměvem. On na mě vzhlédl přes velké obroučky a vypadal jako štěňátko. Jen jsem mu trošku rozdrbal vlasy a řekl: ,,Už by jsme měli vyrazit."

...

Když jsme dorazili k chtě u jezera, byla tma a z dálky byl vidět táborový oheň a lidi kolem. Kolem jezera se tyčily vysoké smrky a kolem dokola byl les, po kterém se široko daleko rozprostírala hudba. ,,Kolik lidí tu dnes vlastně je?" Zeptal jsem se nejistě, když jsme šli směrem k chatě. Leo si zatím spínal vlasy do drdolu a přes gumičku mezi rty zamumlal: ,,Tři třídy, řekl bych...plus jejich kamarádi, který pozvali." Stiskl jsem nervózně rty. Leo na mě pohlédl a já intuitivně pohlédl na něj. Sepnuté vlasy mu také moc slušely, roztomile vypadal jeden nezbedný pramínek na jedné straně čela mu visel až k rameni. ,,Neboj se, budu s tebou jo?" Ujistil mě. ,,S někým tě seznámím." Řekl s úsměvem a vrátil pohled k našemu cíly, což byla chatka. ,,Ale nejdřív ti najdeme něco k pití." Usoudil.
   V chatce bylo také spoustu lidí. Všichni se bavili a puli alkohol. Hodně jsem jich znal ze školy od vidění. Jejich pohledy byly dost udivené. Nelíbilo se mi to, ale dál jsem následovat Lea. Zavedl mě do kuchyně. Postavil se za stůl a podíval se vyzíbaně na mě. ,,Pil jsi už někdy?" Zeptal se. Chvilku jsem mlčel. ,,No...jen příležitostně...s rodinou." Odvětil jsem. Leo se ze široka usmál a otevřel lednici. Vytáhl z ní nějakou plechovku, kterých tam bylo hodně. ,,Zkus tohle. Je to Siber. Bude ti chtnat." Řekl, podal mi ji a sám si jednu otevřel. Kdy jsem ochutnal, vážně to nebylo špatné. Zachutnalo mi to a on se spokojeně usmíval. ,,Je to fakt dobrý." Usoudil jsem. ,,Jo, když budeš chtít ještě... klidně si dojdi." Řekl. ,,Teď půjdeme najít ostatní." Zavelel a my odcházeli z chaty zase ven. Tentokrát k ohništi. Sedělo tam pár lidí, kdežto kolem se všichni bavili a tancovali.
Z dálky jsem poznal Amandu s Natt a další třeťáky i některé čtvrťáky. Některé holky na sobě měli bikiny. Všichni vypadali tak cool. Byl jsem z toho opravdu nervózní. ,,Čau lidi!" Zavolal Leo a všichni ho pozdravili nazpátek s veselými úsměvy. ,,Koho to s sebou máš?" Zeptal se Danny, tmavovlasý čtvrťák. ,,Myslím, že Artura všichni znáte od vidění, ne?" Zeptal se a tázavě a poukázal na mě. Všichni přitakali a já si připadal vážně divně. Dost lidí se na mě koukalo nepříjemně. ,,Co hrajete?" Zeptal se Leo. ,,Pravda nebo úkol!" Odvětila Natt. ,,Přidáte se?" Zajímalo Amandu. Leo na mě koukl a tázavě pokynul hlavou. Jen jsem nesměle kývl.
...