16. Romantika, Haha

2.8K 139 6
                                    

Probudila jsem se když jsem ležela na něčem měkkém a Lomcan mě plácal po tváři aby jsem se vzbudila.

,,Dere! Moc se omlouvám já nechtěl, nevím jak se to sta-" začal když viděl že se začínám probírat. Umlčela jsem ho pouze s krátkým 'pššt'.

,,To je v pohodě. Klidně jsi mohl dál pouze se mi dělá blbě když mi někdo bere krev," Vždy když mi doktoři brali krev kvůli nějaké prohlídce tak se pak omdlela. Pak ale mi pokaždé přikázali abych si lehla takže jsem neomdlívala pouze jsem chvilku ležela.

,,Proboha! Proč jsi mi to neřekla?" malinko se začervenám. Asi jsem zapoměla...

,,Mohl jsi pít nebo jsi ji vyflusl?" zeptám se abych aspoň malinko změnila téma.

,,Vypil a byla velmi chutná," objal mě. Zasmála jsem se.

,,Takže teď se budeš moct živit jen z mé krve?" zasmála jsem se. Třeba bych později přestala omdlévat. Nevím proč jsem se na to začala dívat optimisticky.

,,Pokusím se najít nějaký jinačí způsob jelikož takhle bych nám mohl stížit strašně život což nechci." Nad tím 'nám' jsem se chvilku pozastavila. Nevěřím na věcnou lásku. Věřím že jednou přijde nějaký vlkodlak který ve mě uvidí spřízněnou duši a já budu muset být s ním.

,,To bych nedovolil," obejmul mě Lomcan.

,,Nečti mi myšlenky když přemýšlím," zasměju se.

,,Ty ale přemýšlíš pořád," zasmál se tentokrát on. ,,A ukážu ti že věčná láska existuje,"

,,Pokud vezmu v potaz že spolu vydržíme, pořád jsi upír a já normálně stárnoucí vlkodlak. Takže jako šedesátiletá babka budu chodit s chlapem který vypadá na dvacet?" zasměju se.

,,Jsou věci který upíři dokážou. Jedna z nich je že si umí nastavit jak chce aby vypadal že mu je," usměje se.

,,Dobře ale neukazuj mi jak budeš vypadat jako starej. Nechci ti vidět," zakryju si oči rukama.

,,Hej," začne se smát a chytne moje ruce. Kouknu na něj. Usměje se a já taky. Políbíme se.

Hned co se odtrhneme tak vstanu. ,,Co takhle se jít proběhnout? Měl by jsi poznat moji vlčici pokud se mnou chceš být," zasměju se a vduchu pošlu mojí vlčici vzkaz že nemá kousat.

,,Tak dobře," zasměje se.

,,Snad se dokážeš ubránit pokud bude zlobit," zasměju se. On na mě nechápavě koukne.

Vyšli jsme z chatky a já se na Lomcana otočila. Pochvilce před Lomcanem stála moje hnědo-šedá vlčice. Jako barva mojí vlčice nejsem moc pěkná ale vždy lepší než nic.

,,Pěkná, takže teď tady je ta druhá osoba, viď?" usměje se. Moje vlčice zavrčí. ,,A nemá mě ráda," zasměje se. Ano, mohla jsem si nechat kontrolu ale moje vlčice nebyla dlouho na světě tak jsem si chtěla aspoň trochu užít zábavy.

Nevím na co moje vlčice myslela ale Lomcan kývl a vyběhl. Moje vlčice za ním. To bude ještě zajímavé.

,,Co jsi mu řekla?" zeptala jsem se mojí vlčice.

,,Nech se překvapit, nemluv teď na mně musím se soustředit," pouze jsem si povzdechla. Ach jo.

Co jsem tak vycítila tak šli po jednom stádu laní. Lomcan byl pár metrů od nás když jsem ucítila smečku. Konkrétně Kubu s Markem. Rychle jsem převzala kontrolu a vyslala k Lomcanovy myšlenku že se má schovat. Pak jsem dělala jako že nic, že lovím.

Dere! Tady jsi, co tady děláš? Ozve se můj bratr změněný na hnědého vlka.

Pššt, lovím. Zavrčím. Chci mít den volna, půjdete prosím? Zítra přijdu. Pronajmula jsem si na den chatku takže se nemusíte bát.

Umh, dobře ale zítra se musíš ukázat, víš proč.

Ano, šup běžte nebo mi vyplašíte kořist. Zavrčím na ně. V tu chvíli kolem mě proletí uspávající šipka směrem na Kubu. Trefí ho a Kuba propadá do umělého, dost silného spánku.

Mark najednou zavyje čímž varuje smečku. Sakra! Co Lomcan? Pokud ho někdo ze smečky vycítí tak bude velké pátrání.

Křirkčím se a hledám kde se ti lovci zakempili. Tohle nebyli normální myslivci. To byli lovci vyloženě na mystické bytosti jelikož se řídí že to co neexistuje tak není. Jsou moc dobře obeznámeni že vlkodlaci nic nedělají jen hlídají svět před upíry ale to jim je jedno.

Když jsem uviděla hlaveň co na mě mířila tak jsem po ní vystartavala. To ale nesměla vystřelit. Už jsem čekala že spadnu taky do umělého spánku ale to by Lomcan nesměl tu střelu chytit.

Upír! Dere pojď jdeme honem domů! Zakřičel na mě Mark a začal tahat Kubu za zátylek.

Otočila jsem se na lovce a uviděla Lomcana jak na mě kývá že můžu jít. To by mě ale taky nesměla trefit další šipka.

Chladná Duše ✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat