Eldiara: Temná křídla✓

21.Vyvolávání

Lesley se na něj podívala jak na hlupáka. ,,Cože chceš?"
,,Vidět jejich těla," zopakoval Lokina připadal si opravdu jako ten hlupák.
Lesley si odfrkla. ,,Můžeš mi říct, proč?"
Lokin jí do toho vůbec nechtěl zasvěcovat, ale stejně neměl na výběr, tak začal: ,,Chci najít nějaké stopy, jak zranění vypadala a podobně. Abych odhalil vraha"
Gnolis vytřeštil oči, jelikož doteď nevěděl, proč tu jsou. Využil jen příležitosti, aby spatřil Lesley, která mu při tom krátkém setkání, když šel Xalof navštívit Kirat, padla do oka.
Lesley se zamračila. ,,Čekáš, že je budu vyhrabovat z hlíny..?"
Lokin se najednou zatvářil nevěřícně a úžasle. ,,Něco mě napadlo!"
Všichni se na něj podívali.
Lokin měl sto chutí vzrušením chodit sem a tam. ,,Co kdyby jsi vyvolala duše mrtvých, a ty by nám řekli, kdo je zabil?"
Lesley chvíli mlčela, ale po tváři se jí rozlil úsměv a oči se jí rozzářily. ,,Jsi chytrý," pochválila ho, což Gnolise moc nepotěšilo.
,,Ale i tak nebude na škodu, se podívat na ty těla," dodal Lokin. ,,Kdyby něco"
Lesley na ně kývla. ,,Tak pojďte. Vyvoláme duše mrtvých," přitom se na ně strašidelně usmála.

Nejdřív za ní kráčeli do domu, jenž měl jenom jednu místnost, která byla směsicí ložnice a kuchyně. Lokin si všiml, že tu něco divného smrdí.
Lesley odsunula postel-Lokin se divil, že nějakou má-a tam se objevil tajný vchod, ze kterého se linul ten odporný zápach. Do tmy vedli šedé schody.
Lokin se nedůvěřivě podíval na Lesley, jestli je náhodou nechce zatáhnout do nějakého sklepa a tam je zabít, ale i kdyby, tak byli tři proti jedné. A ačkoliv by si mohla vyvolat mrtvé, Xalof byl moc dobrý bojovník, a i Gnolis s Lokinem nebyli špatní.
Proto, když Lesley začala sestupovat dolů, ostatní jí následovali.
Jakmile se ponořili do tmy, odněkud vyšlehl jasně zelený plamen, který ozářil celou místnost, ve které se ocitli. Měla nízký strom a vše bylo z šedého kamene. Byla také malá a nebylo tu takřka nic, kromě toho plamene, který hořel v krbu. A taky něčeho tmavého, o čemž se Lokin domníval, že půjde o těla.
Tady to smrdělo tak hrozně, že se Lokin z toho rozkašlal a Gnolis vypadal, že se mu chce zvracet.
Lesley se na něj podívala a když si všimla jejich výrazů, musela se ušklíbnout. ,,Po chvíli si zvyknete," řekla a mávla ocasem k hromadě těl. ,,A to ještě neznáte ten skutečný zápach, tihle jsou celkem čerstvý"
To jak o nich mluvila jako o potravinách, se Lokinovi moc nelíbilo, ale částečně to chápal. Asi si musela kolem sebe vybudovat hradby, které jí donutili, necítit nic při pohledu na mrtvé, které jí tady přinesou.
,,Chcete se nejdřív podívat na ty těla?" Zeptala se jich Lesley. ,,Vyvolávání mrtvých není otázka vteřiny"
Ustoupila dozadu ke stěně, aby ostatním dala prostor a Lokin neochotně přistoupil k tělům.
Když šel Xalof kolem Lesley tiše zaprosil: ,,Prosím, udělej pro mě něco. Přivolej pro mě Kirat, aspoň na chvíli"
Lesley vypadala, že chce něco namítat, ale pak si povzdechla.
,,Kdyby si potřebovala o ní něco vědět-" dodal Xalof, ale Lesley ho přerušila: ,,Znala jsem jí. Ne moc, ale dost dobře na to, aby se mi jí podařilo vyvolat"
Xalof se na ní vděčně podíval. ,,Díky," zamumlal a přidal se k Lokinovi. Vedle Lesley se postavil Gnolis, zdánlivě nenápadně a ohrnoval nos nad tím zápachem, který vydávala těla. Lesley ho okázale ignorovala.
Lokin se mezitím díval na těla a mračil se. Vypadali zatím vcelku dobře, skoro na nich nešli vidět známky rozkládání, jelikož to byla ta nejnovější těla.
,,Vidíš to?" Zeptal se Lokin Xalofa, když porovnávali těla dvou Stínobijců, které ani jeden z nich neznal.
,,Vidím," řekl Xalof pochmurně.
Teď, když měl Lokin více času si obětí prohlédnout, spatřil spoustu detailů, které mu dřív unikly.
Byli tam rány po drápech, které samozřejmě nemohli způsobit vlci, jelikož ti na to neměli uzpůsobené nohy. A byli tam podivné důlky, jakoby do těch vlků někdo kloval.
Tohle všechno by ukazovali na ty podivné ptáky, na ty Temné.
Jenže tu byl háček. Otisky čelistí. Nebyli na všech obětí, jakoby vlk, kterému patřili, se někdy k vraždě připojil a někdy ne. Nebo spíše vlci.
Lokin si totiž všiml, že otisk zubů na jednom z těl, je větší a všeobecně vypadá jinak, než ten druhý.
Lokin se to pokusil všechno srovnat v hlavě. Peří, které nepochybně patřilo Temným. Nelvíra, kterou poslouchali. Stopy po drápech a útokem zobáku. A dva naprosto odlišné otisky zubů.
To mohlo znamenat jen jediné a Xalofovi to muselo dojít taky.
,,Vrahů je víc," zamumlal sotva slyšitelně.
Z jednoho se stanou tři a ze tří zase jeden. Mělo to znamenat, že vrahové jsou tři? Lokinovi se z toho všeho dělalo špatně.

,,Už jste skončili?" Zeptala se Lesley rozmrzele, zatímco tam stáli a sledovali těla.
Lokin se k ní otočil. ,,Jo," zamumlal a zamyšleně se podíval jinam.
Lesley přimhouřila oči. Vypadalo to, že na něco přišel, ale očividně se s tím nechtěl podělit a Lesley ho nenutila. Stejně jí bylo jedno, jestli toho vraha odhalí nebo ne, ačkoliv jí ty vraždy na druhou stranu přidělávaly práci.
,,Jo, a kdyby něco," řekla. ,,Vraždy začali už minulý rok"
Lokin prudce zvedl hlavu a nebyl jediný, kdo se na ní překvapeně podíval.
,,Nebo minimálně jedna," dodala. Nebyla zvyklá na takovou velkou pozornost.
Lokin čekal, až to vysvětlí.
,,Na konci školního roku, když už všichni odplouvali domů, se našlo mrtvé tělo, které vypadalo stejně, jako tyhle. Nikdo nic nevěděl, všichni si mysleli že ten mladý Stínobijec prostě přes prázdniny umřel, nebo tak něco a nikdo netušil, že pravda je jinde. Ajira se ani nenamáhala, zavazovat mě kouzelnou přísahou, jelikož věděla, že se semnou stejně nikdo nebaví," Lesley si odfrkla.
Lokin se zamyslel. ,,I když jsme neměli žádné podezřelé z prvního ročníku..." Nenápadně se podíval na Xalofa, kterého nejdřív pokládal za jednoho z podezřelých. ,,Tohle dokazuje, že to musí být někdo z vyššího ročníku"
Lesley mávla ocasem. ,,Dost téhle konverzace, na skládání stop a pomalé odhalování vraha budete mít čas potom. Navíc, proč se snažit, když to pravděpodobně za chvíli zjistíte"
Lesley předstoupila, před ně, zelená záře plamene se ztlumila. Jakoby jen na ní dopadlo měsíční světlo, které nemělo jak se sem dostat. Její srst najednou nabrala stříbrnou barvu a stoupali od ní ke stropu malé, třpytivé hvězdičky, které se brzo rozplynuli.
Lokin musel uznat, že vypadá krásně a nadpřirozeně, jak jí srst zářila a Gnolis na ní mohl jen oči nechat.
Nezačala zaříkávat ani nic podobného, co Lokin čekal, ale jen odříkávala jména jednotlivých mrtvých.
,,Kirat. Lamar. Isar. Konel. Agr. Odette..." Říkala Lesley, její hlas měl zvláštní, jasný tón. Sotva zaznělo poslední jméno, Lokin sebou trhl. Stejně jí vídal ve svých snech, takže to vyšlo nastejno. Ale teď mu možná mohla říct víc.