Mistr lektvarů spěchal ke skleníku číslo čtyři. Potřeboval doplnit zásoby pro lektvar léčící kocovinu.
Zůstal ohromeně stát ve dveřích a sledoval výjev před sebou.
Stál tam ON, ruce špinavé od hlíny.
Na nose šmouha, ve vlasech lístky svízele.
Ve tváři plně soustředěný výraz.
Z misky pečlivě vybíral nějaká semena.
Zamyšleně se podrbal na tváři.
Rukávy učitelského hábitu mu samy sjížděly zpět dolů, rozčileně je potřetí ohrnoval nahoru.
Severus stál a díval se.
Nemožné se nasytit. Sledoval to roztomilé dění před sebou.
Potichu vycouval, nikým neviděn, snad drobný úsměv mihl se mu tváří.
A ten obraz si navždy uchoval v srdci.
Trocha romantiky nikdy neuškodí, co? 😉
ČTEŠ
Adventní kalendář - Hořící kometa
FanficJedná se o dvaceti čtyř denní drabble výzvu. Konkrétně otevírání kalendářních okýnek. A záleží jen na Vás, kam až dohlédnete... Hlavní postavou je kdo jiný, než mému srdci nejdražší, nejmilejší, nejkrásnější, nejsmyslnější...o ano, stačí...Severus.
