22.12. Vajíčko

441 32 4
                                    

Stalo se to již rutinou. 

Severus seděl uprostřed noci ve své nové posteli, hlavu opřenou o chladnou zeď. 

Probuzen dalším snem, oči pevně zavřené, zhluboka dýchal. Lehce zpocený a unavený. 

A světe div se!

Tentokrát sen nebyl o čokoládě nebo bonboniéře. 

Tentokrát se svým partnerem snídali v posteli. 

Na nádherně ozdobeném talířku bylo vajíčko, tousty a spousta zeleniny. Ještě teď doslova Severus cítil vůni kávy. 

Ale Mistr lektvarů byl tentokrát pevně rozhodnut, že za Albusem nepoběží. 

Zítra nastane ten den, kdy definitivně se vším skoncuje a řekne mu, co cítí. 

Definitivně.
Snad.
Možná. 

Naděje umírá poslední.
A pro lásku teprve!

Adventní kalendář - Hořící kometaKde žijí příběhy. Začni objevovat