Divergence-Jak to mělo dopadnout

Kapitola 7- část první

O dva týdny později..
Ráno když se Tobias vzbudil mě nechal spát. Je moc hodnej, nevím jak mu to mám říct... Tobias dělá snídani. Řekla bych že dělá míchaná vajíčka. Jsem vzhůru... Tobias se na mě podíval a pozdravil mě:"ahoj. Jak ses vyspala" " moc dobře ne. A ty?"  " Tris co se s tebou děje? V poslední době jsi... divná?" "Nic mi není. Jen mi poslední dobou není dobře." Usměje se na mě a dal vaří. Když to dodělal nandal jídlo na talíř a šli jsme jist. Jak Kyle jsem dojedla chystala jsem se to Tobiasovi říct. " Tobiasi musím ti něco říct..." jakmile to dořeknu udělá jsem mi zle. Rychle běžím na záchod. Zvracím. " Tris jsi v pohodě?" " jo je mi fajn" a zvracím dál
Když výletu z koupelny Tobias sedí na posteli a čeká. " Tris co se děje?" Kouknu se na nej a odpovím....
O týden dříve...
Je mi špatně už celý týden. Jdu do nemocnice za Marlene. Pamatuji si že si to vybrala za povolání.Marlene je hrozně moc hodná na lidi a to se k ni hodí. "Ahoj, pomůžeš mi prosím je mi dost blbě v poslední době. Prášky nenabírají a zhoršuje se to" "Ahoj Tris, jasně že ti pomůžu. Lehni si. Teď ti budu tlačit na břicho. Řekni když to bude bolet." Řekne a vyhrne mi tílko trochu výš. Když mě začne mačkat podbřišek zařvu" Au!" " To je zvláštní. Tris kdy to máš dostat? Jestli se můžu zeptat?" "Jasně můžeš. Ehm... No neříká se to snadno, ale měla jsem to  dostat asi už před týdnem. Nějak jsem to neřešila nemyslela jsem si ze bych.... počkej snad nechceš říct že..." než to dořeknu přeruší mě" vyloučit to zatím nemůžem. Uděláme test a uvidíme. Dobře?" " Fajn" usměju se na ni. Když jsem si udělala test 30 sekund jsem ještě musela počkat." Tak co jaký to je?" "Pozitivní" řeknu se slzami v očích. Jsem zděšená, ale zároveň šťastná. Štěstí vyhrálo. Jsem šťastná. Rozbrečím se, ale štěstím." To snad není možný... Tris ty jsi...těhotná. To je skvělí, musím to říct Zekovi a všem ostatním..."přeruším ji " Ne ještě to neříkej nikomu ano. Prosím, chci aby to jako první věděl Čtyřka." Jak se to mohlo stát? Pak si vzpomenu na ten večer. Ach ne musím tu to říct. A to co nejdřív...