Změna života

První Setkání

Ráno mě vzbudily paprsky slunce. Vstala jsem, ustlala si a šla jsem dolů do kuchyně.

Já: „Dobré ráno."
Rodiče: „Dobré ráno."

Dala jsem rodičům pusu na tvář a pomohla jim se snídaní. Když byla snídaně hotová, sedli jsme si ke stolu a začali jíst.

Táta: „Tak copak máš dnes v plánu?"
Já: „Pokud potřebujete s něčím pomoct, tak vám pomohu, ale chtěla bych jít zase do lesa, jestli mohu."
Táta: Dnes můžeš do lesa na celý den, nepotřebujeme s ničím pomoct, ale dávej na sebe pozor.

Po snídani jsem se šla převléct a poté hned do lesa. Les už z velké části znám, ale pořád doufám, že najdu nějaké krásné a uklidňující místečko. Snažila jsem se tentokrát jít daleko, abych ho konečně našla a podařilo se.

Našla jsem jezírko s molem. Sedla jsem si na kraj, nohy si dala do vody a užívala si ten úžasný pocit. Najednou jsem uslyšela křupání větví. Začala jsem se rozhlížet a poté to uviděla. K jezírku přišli zvířata, která jsem tu nikdy neviděla, ale četla jsem o nich.

Jsou to vlci. Snažila jsem se být potichu, aby mě žádný neviděl. Měla jsem takový zvláštní pocit. Pozorovala jsem je. Jeden z nich byl hodně raněný a nedalo mi mu pomoct. Šla jsem pomalu k nim a opakovala stále dokola, že mu chci pomoct. Ostatní vlci uhnuli a já se cítila divně.

Chovali se jako by mi rozuměli. Přišla jsem k tomu vlkovi, byl celý poškrábaný a pokousaný. Natrhala jsem pár listů, namočila je a dala mu je na ty rány. Začal hrozně kňučet, ale věděl že mu chci pomoct. Když jsem mu sundala listy z ran, položila jsem na ty rány svoje ruce a opřela si o něj hlavu.

Vlk začal opět kňučet a já nevěděla proč. Rychle jsem ucukla a viděla, že se mu ty rány hojí. Vůbec nic jsem nechápala. Ostatní vlci začali výt a v dálce se ozývali další. Vlk, který byl zraněný, najednou vstal a zadíval se mi do očí.

Jeho oči mě začali najednou přitahovat, viděla jsem v nich radost ale i starost. Poté co odešli jsem běžela domů a pověděla rodičům, co se stalo. Byli vyděšení a já nevěděla proč.

Táta: „Mio, za sedm dní ti bude osmnáct let a měla by ses konečně něco dozvědět."
Máma: „Musíš nás vyslechnout, je to důležité pro tvůj život."

Najednou jsem dostala šílený strach. Co mi rodiče chtějí říct?