Unknown boy || Minjeong || Stray Kids ✅

🌹{1}🌹

,,Jeonginie? Opravdu to tady sám zvládneš?" Optá se mě už po několikáté mamka, zatímco si lžičkou potápím cereálie.

,,Neboj se, mami. Zvládnu to tady, přece jen to je jedna noc," usměji se a lžičku nechám odpočinout v míse.

,,Hlavně ať to tady není jako po válce," upozorní mě mamka, mezitím co si navléká svůj vínový kabát, ke kterému má už nazuté i černé kozačky.

,,Ach, kde ten tvůj táta zase vězí?" Povzdychne si a hned, jakmile to dořekne, se po schodech k nám dostane můj taťka, jenž má po obličeji pár malých, přilepených kousků kapesníku.

,,To se neumíš ani pořádně oholit?" Povzdechne si, když si všimne taťkovo obličeje.

Konečně po dlouhém poučování, jak se mám chovat a nikomu neotvírat, se spolu rozloučíme a tím pádem uvidím rodiče až zítra večer.

,,Tak.. co tu celou dobu budu dělat?" Optám se do prázdných útrob domu a zkontroluji, jestli rodiče zamkli. Naštěstí ano.
~~~~~~
Po skočení filmu, jenž hrál v televizi, se ozve můj žaludek, vyžadující potravu. ,,Udělám palačinky, potřebné věci tady jsou, takže by to neměl být problém.

Jakmile se objevím v kuchyni, jenž je slazená do černé a bílé, ihned si jdu připravit všechny ingredience na zmíněné palačinky.

,,Tak.. budu potřebovat mísu," poškrábu se na zátylku a uhnu se dolů do skříně, kde jsou velké hrnce a větší mísy, ale najednou ucítím vítr a pohledem padnu k oknu, jenž je otevřené. ,,Divný, to okno bylo zavřené."

Zavřu okno a nahlédnu z okna ven, ,,Ono prší? Snad nebude bouřka," řeknu tiše, když si všimnu venku náhlé změny počasí.
~~~~~~
Když už pokládám těsto na pánev, něco se dotkne mého pozadí, rychle se otočím za sebe, ale nic nespatřím. ,,Pff, žádné duchy jsem snad nevyvolával, ne?" Zasměji se nad mou myšlenkou a hned na to, co se zpátky otočím k pánvi, na svém krku ucítím studený dech. Sakra, to není dobrý, určitě tady je nějaké strašidlo a chce mě zabít!

,,Jaksi mě přešla chuť k jídlu." Ty hotové palačinky schovám do lednice tak, jako udělám se zbylým těstem. Tak.. teď co nejrychleji rozsvítit celý dům, zkontrolovat okna, jestli jsou zavřená, všechny dveře, balkón a nakonec se schovám v pokoji, ještě jednou si promítnu v hlavě můj plán a rozeběhnu se rozsvítit celé spodní patro. Takhle si to strašidlo bude myslet, že tu nejsem sám.
~~~~~~
Annyeong! ^^

Vítám Vás u dalšího příběhu, mí milí.

Snad této kratší povídce dáte šanci a přijmete ji jako nového člena rodiny. :3

Hihi, mám na Vás menší otázečku.. Chcete tady smut? Potřebuji to nutně vědět, takže mi prosím napište do com. （╹◡╹）♡

Please answer me!

I love you all!! <33333
~~~~~~
Xx-Bangtan_Bunny-xX