,,Notak... vylez.. mě se bát nemusíš, spíše se bojím já tebe," to poslední šeptnu a mobilem posvítím k posteli, kde by měl být chlapec schovaný.
,,Já? Já se tě nebojím," uchechtne se a uslyším otevření dveří od balkónu. Tohle už přestává být zábava, v domě mám úplně cizího kluka! Řeknu si v hlavě a na zdi nahmatám vypínač, bohužel.. světlo se v pokoji nerozsvítí.
To je ďábel, vypojil mi pojistky, odemknu dveře, které otevřu a potom opět následně zamknu. Jo, vypojil pojistky, teda.. pokud to nezpůsobilo počasí.
S mobilem v ruce se vydám za ním, jakmile se objevím na balkónu, ihned se na mě spustí liják deště. Proto raději opustím balkón a zavřu dveře. Uslyším ho, jak se směje, ale furt ne a ne ho najít.
,,Můžeš už vylézt?" Zeptám se s nadějí v hlase a hodím sebou do postele. ,,Čekám na vhodnou chvíli," uslyším z rohu pokoje a následně odemknutí mých dveří.
Ach jo, proč to dělá? Proč mě tak straší? Nechce se mi ještě ukázat. Co když to je upír? Přece jen, když jsem na něj posvítil, lekl se a schoval se.
,,Halo? Jsi tady?" Optám se a přikryji se bílou peřinou. Nic, takže asi odešel. Stejně, zajímalo by mě, jak se sem dostal, co tu dělá, jestli třeba není můj vzdálený příbuzný, ale na to asi nezískám odpověď.
~~~~~~
Po chvíli, když jsem se už odhodlal ke spánku, mi mobil oznámil nově příchozí zprávu. Rozhodnu se mobil otevřít a s doměním, že mi určitě napsala mamka, si zprávu zobrazím.Mamka🌸:
Jeongie, vypadá to, že se u našich známých zdržíme, máme ještě spousty práce, ale neboj, brzy si ten víkend vynahradíme.
S láskou mamka s taťkou. 😘Me:
Dobře, to nevadí, jenom.. je tu u nás v domě cizí kluk a vůbec nevím, jak se sem dostal..Na to mi poslala pouze srdíčko, ale nic jiného. Že by o něm věděla? Ach jo.. nemůžu jít teď spát. Je tu cizí kluk, třeba mě zabije nebo, ponořím se do říše spánku a úplně na toho cizího kluka zapomenu.
~~~~~~
Annyeong! ^^Přeji všem krásné ráno! :3
Love you all!! <33333
<><><><><><>
Xx-Bangtan_Bunny-xX
ČTEŠ
Unknown boy || Minjeong || Stray Kids ✅
FanfictionRodiče mladého Jeongina musí na jeden den, možná na dva, odjet z domu, tím pádem Jeongin zůstane sám doma. Chvíli si to bude užívat, ale když se mu začnou v domě dít divné věci, opět ho chytí obrovský strach a teď sám lituje toho, že nejel se svými...