4.kapitola

588 25 5
                                    

Nádraží King's Cross

Nemohla jsem tomu uvěřit. Poprvé jedu do Bradavic. Nemůžu se dočkat.
Šla jsem s rodiči k vlaku. James řekl že se sejdeme ve vlaku.,,Tak co těšíš se?" Zeptala se mě máma.,,Jsem trochu nervózní." Otočila jsem se k nim a objala je.,,Budete mi chybět." ,,Ty nám taky broučků a hodně nám piš." Vzala jsem kufry a postavila je k ostatním.
Do rukou jsem si vzala jen malou tašku a svého kocoura Tonyho. Naposledy jsem se podívala na rodiče a nastoupila. Všude bylo nárvano. Konečně jsem našla volné kupé. Vešla jsem a sedla si k oknu. Tony si lehl do mého klína a usnul. Venku bylo krásně.
Vytáhla jsem knihu Hvězdy nám nepřály. Je to moc krásná kniha. Byla jsem u části kdy spolu jeli do Holandska. Když někdo zaklepal.
Podívala jsem se ke dveřím. Stál tam Remus.,,Aahoj Jenny můžeme jít k tobě všude je plno." ,,Jasně." Usmála jsem se na něj. On se začervenal a sedl si vedle mě. Do kupé vešli ještě James,Sirius a ještě jeden kluk. Asi Peter. ,,Nazdar ségra už se těšíš?" ,, Nemůžu se dočkat." ,,Kdo je to?" Zeptal se Sirius a ukázal na spícího Tonyho v mém klíně. ,,To je Tony. "
,,Je hezký" řekl Remus a usmál se na mě. Úsměv jsem mu opětovala a začala jsem se koukat z okna. Kluci si tam povídali o všem možném,ale vůbec jsem to nevnímala. Najednou mě popadla únava.

Pohled Remuse
,,Co kdybychom oholili Norrisovou a potom ji obarvyli na růžovo?" Vymyslel Sirius a James přikivoval.
,,A Filchovi dáme projímadlo." Přitočil jsem očima. Podíval jsem se nenápadně na Jenny. Vypadala ospale.
Začali se jí klíčit oči a její hlava klesla na mé rameno. Ztuhl jsem. Cítil jsem jak mi rudnou tváře. ,, Remusi co budeš.." ,,Pššt buď potichu. Jenny usnula." Všichni jsme se podívali na Jenny. Spala jak princezna. Trochu jsem si poposedl. Jenny se zavrtěla a položila mi hlavu do klína. Zaraženě jsem se na ní díval. Kluci si zase povídali a já ji pozoroval a hladil po jejich jemných vlasech. Její kocour pořád spal. Po chvíli jsem si vzal knihu a začetl se.

Pohled Jenny
,,Jenny vstávej už jsme skoro tam." Z dálky jsem slyšela hlas. Otevřela jsem oči a zjistíla že mám hlavu položenou na Remusovích nohou. Hned jsem se zvedla a rozhledla se. Peter,James a Sirius byli už v hábitech jen já a Remus ne. ,,My teď půjdeme a ty se převlíkny." Řekl James a šli ven. Natáhla jsem se pro batoh a vytáhla oblečení. Rychlé jsem se do toho oblékla a otevřela dveře. Stoupla jsem si vedle Jamese. Remus se šel taky obléct. Když už byl hotoví. Sedli jsme si a čekali jsme. Vlak zastavil a mi se vydali ven. Bylo tu moc děti. Remus mi řekl že mám jít za velkým chlapem jménem Hagrid a potom se sejdeme ve Velké síni.
Vydala jsem se k Hagridovi. ,,Ty jsi Jennifer Potterová?" ,,Ano." ,,Doufám že nebudeš jako tvůj bratr." Usmáli jsme se na sebe. Když už tu byli všichni vydali jsme se k lodičkám. Seděla jsem s třema klukama. Před náma se objevil velký hrad. Bradavice. Oněměle jsem na něj koukala. Uslyšela jsem šplouchnutí. Kluk vedle mě spadl do vody. Skočila jsem za ním a vytáhla jsem ho. Oba jsme byli mokří jak mokré myši. Vytáhla jsem hůlku a oba usušila. Poděkoval mi. Vystoupili jsme a vydali jsme se dovnitř. Postavili jsme se před velké dveře. Přistoupila k nám paní v zelené. Asi McGonagallová.Řekla nám co se bude dít. Otevřeli se dveře a mi vešli. Všichni se na mě koukali. Stouply jsme si před stoličku na kterém ležel klobouk který začal zpívat.

Zdá se vám,že jsem ošklivý. Myslete si co chcete. Chytřejší klobouk než jsem já na světě nenajdete. Nechte si svoje buřinky i své klobouky z plsti. Jsem moudrý klobouk z Bradavic,jenž vám nic neodpustí. Každému vidím do duše,vím z jakého je těsta. Nasaď si mě a řeknu ti,kam povede tvá cesta.
Možná tě čeká Nebelvír,kde mají chrabré srdce,odvaha,klid a chytrost jdou u nich ruku v ruce. Nebo tě čeká Mrzimor,máš jejich mravní sílu,jsou čestní a vždy ochotný přiložit ruku k dílu. Moudrý,starý Havraspár,pokud máš bystrou hlavu,tam důvtipní a chápavý vždy najdou čest a slávu. Nebo to bude Zmijozel,kde nastane tvá chvíle, ti ničeho se neštítí,by došli cíle. Nasaď si mě a neboj se ( jen vlastní strach tě leká)
Já moudrý klobouk z Bradavic ti řeknu,co tě čeká!

Když dozpíval ozval se velký potlesk.
McGonagallová si stoupla vedle stoličky a zvedla klobouk. ,, Teď budu číst jména a vy přijdete sem a nasadíte si moudrý klobouk na hlavu" oznámila profesorka. ,, Taylor Wall"
Přistoupila ke stoličce a sedla si.
,, Mrzimor!" Vykřikl moudrý klobouk a ozval se potlesk.,,Stuart Steel"
,,Havraspár!",,Luke Mahoney",,Zmijo-
zel!" A tak to pokračovalo dál.
,, Jennifer Potterová." Pomalu jsem se vydala k stoličce a sedla si. Položila mi moudrý klobouk na hlavu.,,Hm jsi chytrá, skromná,milá,odvážná a někdy drzá. Nevím kam tě poslat."
,,Prosím do Nebelvíru." ,,Tak ať je to tedy" udělal dramatickou odmlku.
,, Nebelvír!"

Doufám že se vám líbí další kapitola 😄

Poberti a Jennifer PotterováKde žijí příběhy. Začni objevovat