Jela jsem přes celou Prahu, když už jsem konečně stála před domem, který souhlasil s adresou na papírku. I kdybych to místo nemohla najít, nešlo přehlédnout. Byla slyšet hlasitá hudba a spoustu lidí vcházelo dovnitř a zase ven. Nadechla jsem se a jako oni, jsem vstoupila dovnitř. Poznala jsem pár lidí ze své třídy, ale nikdy jsem s nimi nemluvila. Po příjezdu z Anglie jsem byla uzavřená a když už jsem si nějak zvykla, ublížil mi Nik, můj bývalý přítel, tak jsem se rozhodla spoléhat jen sama na sebe. Teď jsem se cítila opravdu zvláštně, neměla jsem za kým jít a být tu s nimi a docela jsem si i vyčítala, že jsem sem vůbec šla. Najednou mě někdo chytil za paži, byl to ten kluk..Grey.
"Alee, slečna 'nepřijdu' nakonec přišla" usmál se.
"No, já..ano jsem tu." byla jsem nervózní.
"Jsem moc rád, jsi Angel viď?" zeptal se a já přikývla "támhle v té místnosti je kuchyň, vidím, že nemáš, co pít" ukázal směrem, kde byla ta místnost "jen běž, jako doma, musím ještě něco sehnat, třeba se ještě uvidíme a pokecáme" mrkl a odběhl pryč. Chvíli jsem tam ještě stála a váhala, kam vlastně jít. Možná pryč? Nakonec jsem se ale vydala směrem ke kuchyni a rozhodla se, že se aspoň něčeho napiju. V místnosti bylo nečekaně nejvíc lidí. Prodrala jsem se skupinkami, které se bavily a smáli se. Našla jsem bílé víno a čistý kelímek, do kterého jsem si trochu nalila. Opřela jsem se o linku kuchyně a dívala se po místnosti, můj pohled zůstal na klukovi, který seděl sám v rohu a díval se na mě. Nemohla jsem z něj spustit zrak, stejně tak on ze mě. Jeho oči a celkový vzhled, byl tak pohledný. Když jsem si uvědomila, že na něj nějakou dobu zírám, vzala jsem zbytek vína v láhvi, svůj kelímek a vyšla ven na zahradu. Tady moc lidí nebylo, ale i tak byla hudba slyšet dost nahlas. Sedla jsem si na lavičku, která tu byla, zaklonila hlavu a dívala se na hvězdy. Miluji je, vůbec nic o nich nevím, ale ani nechci. Líbí se mi, jak jsou záhadné. Najednou jsem ucítila, že si někdo sedl vedle mě. Byl to ten kluk, co se na mě díval v kuchyni.
"Můžu se přidat?" řekl jen.
"Ano, proč ne." odpověděla jsem a dál se dívala na letní oblohu.
"Taky si přijdeš, tak malá, když se díváš do toho nekonečna?" zeptal se.
"Přijdu." pousmála jsem se a podívala se na něj. Nenápadně jsem si ho prohlédla a všimla si, že má dost tetování. Nevadí mi, ale nelíbí se mi moc tetování na obličeji. Nevím proč, ale na něm mi to přišlo strašně sexy.
"Díváš se na mě." usmál se a vytáhl si z kapsy krabičku cigaret. "Dáš si?" nabídl mi.
"Děkuji." vzala jsem si jednu a čekala až mi jí zapálí. Nekouřila jsem, jen když jsem pila, což bylo naposledy v Anglii, takže jsem se samozřejmě zakuckala.
"Jsi drsná." začal se smát. Zapila jsem to vínem a bylo to už v pořádku. Pak jsme mlčky seděli a dívali se dál na hvězdy. Dolila jsem si z láhve zbytek vína.
"Dojdu pro další láhev a přijdu slečno 'Nirvano', chceš?" podíval se na mé tričko a usmál se.
"Jsem Angel, pane 'Metallico'." ukázala jsem na jeho tričko "jestli se ti chce, budu ráda." oplatila jsem mu úsměv.
"Já jsem David a hned jsem zpátky." dořekl a odešel. Až když se zvedl, všimla jsem si, jak je vysoký. Možná tak, jako to nekonečno na obloze. Byl opravdu hezký a připadal mi stejně záhadný, jako ty hvězdy.
Seděla jsem na zahradě sama asi ještě půl hodiny, nepřišel zpátky. Byla mi docela zima a neměla jsem, co pít, tak jsem se rozhodla jít dovnitř a první, co jsem chtěla bylo najít toaletu. Intuitivně jsem šla po schodech nahoru a také jsem jí našla. Zamkla jsem za sebou a když už jsem byla na odchodu, uslyšela jsem za dveřmi hádku.
"Máma mě zabije." řekla první osoba.
"Tebe? Svého mamánka? To určitě brácha, zase to schytám já! Říkal jsem ti, neber sem ty tvoje povedený kámoše, jsou úplně dementní." zařvala druhá osoba. Opatrně jsem pootevřela dveře a uviděla je..Davida a Greye. "Oni jsou bráchové?" pomyslela jsem si. Zavřela jsem za sebou dveře a počkala až odešli. Pak jsem procházela kolem pootevřené místnosti zpět ke schodišti, uviděla jsem ale něco, co mě ihned vtáhlo dovnitř.
