🖤JSME TU?!🖤

286 6 0
                                    

,,El! Vstávej! Za chvíli nám to letí!" Slyšela jsem křičet bratra z obýváku. Měla jsem chuť ještě se poflakovat a válet se, ale bohužel to nešlo, a tak jsem s nechutí vstala. Jako zombie jsem šla do koupelny a začala se upravovat a dobalovat kosmetiku.
Včera jsem si připravila svůj outfit. Vybrala jsem jednoduchý a pohodlný:

Sešla jsem do obýváku, kde už byly všechny zavazadla připraveny na odlet

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Sešla jsem do obýváku, kde už byly všechny zavazadla připraveny na odlet.
Namířila jsem si to do kuchyně si vzít něco malého k snídani a sedla jsem si ke stolu. ,,Sluší ti to.😊" usměje se sladce Dan. Já jen protočím očima a vychutnávám si svou snídani.

,,Za 5 minut buď v autě...😉" já jen smutně přikývla a šla se ještě rozloučit se svým, starým pokojem. Byl tak prázdný... Smutně jsem se rozhlížela, a když se mi do očí hrnuly slzy, radši jsem šla dolů za bratrem. ,,To bude dobrý El.😉" řekl, když mě viděl uklidňujícím hlasem.
Zhluboka jsem se nadechla, vzala si svůj mini batůžek s osobními věcmi a začala jsem si nazouvat boty.

Sedla jsem si do auta a znovu se začala loučit se starým, Londýnským domem. A teď. Teď mě čeká skoro celý den letu do LA.

Na letišti bylo dost rušno. Nevím, co lidi šílí, ale radši jsem si hleděla svého a svých věcí.
Když jsme došli do budovy letiště. Bylo tam spoustu fotografů a novinářů. What?* říkala jsem si v hlavě pořad do kola, protože není nic, co bych věděla, že má nějaká celebrita odjet, nebo naopak přijet.
Já jsem totiž podle Krys závislák na sociálních síti a vím vše... Zakroutila jsem jen hlavou a už hledala na obrovské tabuli náš let.

Super. Odlétáme až za hodinu.... Co tu jako budu dělat.* Sedla jsem si na lavičku a vytáhla si mobil.

Me: Už jsme na letišti a letět máme až za hodinu... super🤯

Krys: Jaj. Zlato to bude OK!❤️ Pak dej vědět až doletíte. Já musím...pa😘✈️

Jasně. A co budu dělat?* Začala jsem se rozhlížet po letišti a zároveň i procházet. Byla jsem hodně zvědavá, co ti otravní novináři zase vymýšlejí. Samozřejmě bych to nebyla já a nešla se tam podívat.

Bylo tam nesmírně moc fanynek, které držely cedule s nápisem: CAMERON JE NEJLEPŠÍ!  MILUJEME CAMERONA!  CAMERON DALLAS IS MY LIVE❤️! A tak dále. Dobře, chápu. Ale co nechápu je, jak holky v mém věku a víš dokážou být tak upištěné.
Chvíli jsem tam stála a prohlížela si, co se vlastně konkrétně děje.
Zjistila jsem jen, že údajný Cameron Dallas odlétá zpět do LA, a že tu měl jen nějaké turné nebo co...
Chtěla jsem odejít, ale zastavil mě šílený, pištivý jekot holek, že jsem se musela podívat.
Sice jsem ho moc neviděla, ale byl celkem dost urostlý, mladý kluk. Musím říct, že byl dost sexy.......

Od mého "zamyšlení" mě vyrušilo hlášení ,,Dámy a pánové, let číslo 93 LA bude odlétat za 5 minut!" Sakra! Kde je Dan!* Rychle jsem doběhla Dana, který už kufry a veškerá zavazadla poslal přes přepážku

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Od mého "zamyšlení" mě vyrušilo hlášení ,,Dámy a pánové, let číslo 93 LA bude odlétat za 5 minut!" Sakra! Kde je Dan!*
Rychle jsem doběhla Dana, který už kufry a veškerá zavazadla poslal přes přepážku.

Teď byla řada na mě. Letadlem jsem letěla jen jednou a to jsem ještě k tomu byla hodně malá. Odložila jsem si věci a prošla "brankou". Když se nic nedělo, oddechla jsem si (však nemám co skrývat🤷‍♀️) a vzala si své věci.

Letenky jsme daly letušce, která vše zkontrolovala, a pak dlouhý tunel přímo do letadla.
Sedla jsem si na sedadlo a začala si uspořádávat věci.
——————————————
Letěli jsme už pěkně dlouho a mně už skončil druhý film. Sedla/lehla jsem si do jiné polohy dala si kapuci a začala si užívat písničky ve sluchátkách.
Vážně jsem usla!
Začala jsem se probouzet a rozhlížet kolem sebe. Zastavila jsem se u kluka, který na mně nevěřícně koukal a usmíval se. Já se trochu pousmála a zároveň trochu zamračila. Pak mi ale došlo, že je to ten Cameron. Otočila jsem se protažením zpátky ke Camoj. A znovu jsem se zastavila. ,,Co....je?" ,,Nic. Jen že jsi krásná, když spíš🥰" já zvedla obočí a vyšlo ze mě jen tiché ,,Aha" Ještě, že Dan spí. To by bylo vyzvídání.
,,Jsem Cameron." ,,Já Ely-El🙂" lehce jsem se usmála. ,,Co v LA?" Když se mě zeptal na tuto otázku, ztuhla jsem. ,,No....Nový život." Trochu jsem posmutněla, když jsem si vzpomněla na vzpomínky z Londýna. ,,Aha, tak ať ti vyjde😊" znovu se sladce usmál a já na oplátku taky, znovu si nasadím sluchátka a už jen vyčkávám, až budeme v LA. Ale vyčkávání šlo poměrně rychle.
Jelikož Cameron s asi jeho kamarádem dělali hrozný kraviny. Vyfotili dost vtipnou fotku a i já, která se moc nesměje jsem se zasmála.

———————————-Konečně stojím na pevné zemi v LA kde jde nesmírné vedro

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

———————————-
Konečně stojím na pevné zemi v LA kde jde nesmírné vedro. Vyzvedneme si zavazadla a míříme k velkému autu s řidičem, který nás zaveze do nového domu.

Stojíme před domem a nemůžu uvěřit svým očím.... to co stojí před námi není dům, ale obrovská vila.

🖤WHY ME?🖤 {cz}Kde žijí příběhy. Začni objevovat