Co když se Ely zaplete do skupinky známých lidí na její nové škole a nechtěně si začne s někým z kluků, kteří nejsou schopni tvořit zamilovaný pár? Že by se mezi nimi našla výjimka? A co její závislost? Vzpomene si vůbec na svou minulost a heroin, k...
Pipipipi* začne zvonit ten otravný budík. Jen ho zamáčknu rukou, přetočím se na druhou stranu a snažím se ještě spát.
Po deseti minutách znovu začne zvonit ten zasranej budík. To už se naštvu, se zlostí budík znovu zamáčknu a pomalinku se začnu protahovat. Sednu si na postel a dam si hlavu do dlaní, když si vzpomenu na včerejšek, co mi řekl bratr.... stěhování... Zhluboka se nadechnu a zvednu se. Jdu do koupelny kde udělám ty ranní věci a lehce se namaluju. Pak jdu k šatníku a začnu se v něm hrabat. ,,Ooo bože..... já nemám nic na sebe!!!" Začnu být zoufalá, ale pak si vezmu něco jednoduššího.
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Jinak, abych nezapomněla. Miluju klobouky a beru si je snad ke všemu. Ale to je vedlejší. Hlavní je, že se snažím nosit takové věci, kde mně nejsou vidět ruce... přece jen nepotřebuju poslouchat takový ty blbý kecy ohledně mé nejspíš už závislosti...
,,No dobré ráno☺️" usměje se na mě Dan i s připravenou snídani. ,,A-hoj?... Co ty tady?🤨" nechápavě se zeptám. ,,Vzal jsem si volno... Dneska jedu s tebou do školy, domluvit všechny věci ohledně stěhování a nové školy😉" já se jen podívám do země a vyjde ze mě tiché ,,aha.." Sedla jsem si ke stolu a začala jíst své müsli. Skoro pořad jim takovou snídani... Je to lehký a hlavně dobrý!!!
,,Díky za dobrou snídani 🙃" lehce se usměju a jdu do chodby si vzít boty.
Sednu si do auta ,,Dane? Nešlo by to ještě nějak zařídit?🙁" zeptala jsem se Dana, když vyjel. ,,Co máš na mysli?🙂" nechápu, že se může smát jak sluníčko... ,,No...... to s tím stěhováním....?" Řeknu nervózním přízvukem... ,,El..... ne, nejde... já .... já tě nechci ztratit!😔" já jen přikývnu hlavou a sleduji cestu.
Když jsme dojeli ke škole, každý se na nás otáčel. Bylo mi trapně. V ten moment, když jsme procházeli kolem skupinek bad boy a bad girl jsem slyšela takový ty narážky ,,Ještě se chyť za ručičku! Je divná... Beztak něco bere... S kým si píchala?! Hhh?!" A tak dále. Upřímně... jsem i celkem ráda, že jdu do hajzlu. Tohle mi fakt chybět nebude... Ale kdo jo... je moje kamarádka Krys. Známe se už od malička a nechci ji ztratit...
Došli jsme k ředitelně a Dan zaklepal. ,,Dále!" Ozvalo se z ředitelny. ,,Dobrý den pane řediteli. Em.... chtěl bych s vámi mluvit... El pojď!" Řekne nervózně a k tomu na mě křikne. ,,Ano, jistě. Něco se děje?😊" ,,Nene, jen .... no.... kde začít... prostě se budeme stěhovat a já bych chtěl mluvit ohledně studia..." odpoví Dan. ,,Jistě... posaďte se🙂" Pak tam kecají o blbostech. Já to ani neposlouchala, jen jsem přemýšlela, jak to říct Krys...
,,Děkuji pane řediteli😊" ,,Není vůbec za co. Tak ať se vám tam líbí😊" já se jen usměju, podám řediteli ruku a odejdu. ,,Přijedu pro tebe po škole a hned si budeš balit věci... ano?!" ,,Jo jasně" odseknu a jdu do třídy.
,,Já se omlouvám, byla jsem v ředitelně🙃" jemně se usměju, ale to by nebyla naše třída, aby se někdo neozval. ,,A co si tam dělala EL?😏" zeptá se největší debil ve třídě a hned mu odpoví jeho "největší" kámoš ,,No co asi... píchala🤣" všichni se tam začali smát a já jen protočila očima a sedla si ke Krys.
Když hodina skončila, otočila jsem se ke Krys a spustila ,,Hele.... musím ti něco říct..." ,,Ano?😃" ,,No.... nevím, jestli ti bude úplně do smíchu😔" řeknu smutně a Krys se zasekne ,,Em....Co se děje?🙃" ,,No víš....já.....teda my s bráchou....se ....budeme stěhovat..." Krys na mě nevěřícně kouká.... ,,Emmm to vážně?" Já jen přikývnu. ,, Aaa kam?" ,,Do LA😔" odpovím zklamaně. ,,Až tam?! No dobře. A kdy?" ,,Už zítra..." ,,C-cože!?" Řekne nevěřícně. ,,Já vím... budeš mi strašně chybět a já sem budu jezdit a ty můžeš za mnou.... a hlavně se tam stěhujeme kvůli tomu...." a úkážu na své ruce... konkrétně na oblast žil. Krys to hned pochopí ,,Jo, jasně, chápu. Doufám, že se brzo ukážeš..." a silně mě obejme. ,,Mám tě strašně ráda!!!" Řeknu a ještě silněji ji obejmu. ,,Já tebe!!!" A udělá to samé.
Po škole jsem už seděla na lavičce před školou a čekala na bratra. Když jsem viděla přijíždět auto, které patřilo Danovi, ještě jsem vyhledala Krys, aby jsem ji mohla ještě pořádně obejmout a rozloučit se s ní. Pak jsem jen nasedla do auta a připoutala se. ,,Tak jak to šlo?😁" ,,Jo, super😒" řeknu otráveně a Dan se už radši na nic neptá a jede směr náš dům.
Dojeli jsme domů a já rychle vyběhla do svého pokoje, kde jsem odhodila všechny svoje věci a začala lehce vzlykat. Vytáhla jsem dva velký kufry a začala si balit. Pak mně přinesl Dan obrovské krabice na doplňky v pokoji, knížky a tak dále. Když jsem měla vše hotové, sedla jsem si na postel a začala jsem se rozhlížet po pokoji. Zhluboka jsem se nadechla a šla do obýváku. ,,Mám to." ,,Super, tak mi teď pojď prosím pomoci, ještě dobalit pár věcí😊" hezky se usměje a já mu začnu pomáhat s balením věcí...
