Co když se Ely zaplete do skupinky známých lidí na její nové škole a nechtěně si začne s někým z kluků, kteří nejsou schopni tvořit zamilovaný pár? Že by se mezi nimi našla výjimka? A co její závislost? Vzpomene si vůbec na svou minulost a heroin, k...
Je pátek a já jsem vstala celkem happy. Málo kdy vstávám takhle. Možná to je tím, že jsem si dala včera menší dávku. Jo. Našla jsem kluka ze školy, který toto svinstvo prodává. Jsem ze se zklamaná. Já to prostě nedokážu nebrat. Do školy chodím už týden a s partičkou jsme se už celkem dost seznámili. Teda já jsem se o nich dozvěděla vpodstatě všechno. Například: Všichni kluci propadli až na Nashe a Hayes chodí o rok níž. Ema chodila s každým klukem ze školy. Tím myslím i ty otravný šprty a kluky z party. Cameron to samé. Trochu to nechápu, já měla kluka jen jednou a to jsme spolu chodili rok. Tady to tak asi není. Protože oba dva chodili s dotyčným minimálně týden. Jen spolu jim to vydrželo nejdýl a to půl roku. Jack a Jack jsou takoví bráchové a mají rádi hudbu. Nash je prostě kámoš všech a všechny už vyslechl (až na mě) a Hayes je jeho mladší bracha. Je to takový provokatér. No a Lukas. Ten si vážně žije svým světem. Hodně se mi líbí, ale to je vedlejší.
Jen oni o mně nic neví. To, že žiju s bratrem a rodiče nám umřeli vědí, ale že jsem závislá na heroinu neví. A ani asi nechci aby to věděli.
Dneska jsem zkusila jet do školy autobusem. Když jsem nastupovala chtěla jsem si sednout někam dopředu, ale někdo na mě křikl: ,,Hej! El! Pojď sem!" Já se otočila a viděla Dallase. Upřímně. Camerona nemám moc ráda, a tak jsem se ironicky usmála a šla tedy za ním. ,,Ahoj" sedla jsem si vedle něj, protože si za tím stál. ,,Čus. Jdeš dneska na tu party?" ,,No já pořad nevím. Kde to je....😶" nechtěla jsem se dívat do jeho oči, tak jsem radši sklopila hlavu. ,,Jde jen o to? 😅 Bože. Tak já se pro tebe stavím.😂" já se na něj nevěřícně podívala. ,,Však ani nevíš kde bydlím.🤨" ,,Ale Jo, vím. Víš co? Buď v 8 hodin připravená. Ok?" Já jen pomalu přikývla.
Celý den jsem seděla v lavici s Lukasem. Je divný, jak moc nemluví, a taky nechápu jak mohl chodit s takovou bláznivou holkou, jako je Ema. Chtěla jsem to ticho nějak zlomit, ale bylo mi to blbý.
Škola skončila a všichni seděli na lavičce, kouřili a povídali si o prasárnách. Seděla jsem vedle Camerona, který si drze dal ruku na mé stehno. Nějak jsem to neřešila, ale čeho jsem si všimla je, že Lukas se lehce mračil a koukal na Cameronovu ruku. Já se lehce pousmála a začala zas vnímat svět okolo sebe. Tutu* zatrobulo auto, které samozřejmě patřilo Danovi. Rychle jsem vstala a chtěla odběhnout. Jenže mě chytili dvě ruce a přitáhli, otočili zpátky. Byl to Cameron. Držel mě za boky a hypnoticky se mi díval do očí. ,,Tak v 8, Jo?😉" já se nemohla vynadívat jeho oči, ale pak jsem se vzpamatovala. ,,Jo, jasně 🙂 ahoj." Cameron mě pustil a já se otáčela. Projela jsem všechny očima. Všichni se na mě usmívali až na Lukase, který tam nebyl. Cestou k autu jsem se zamýšlela, co to má být, ale radši jsem to nechala tak, jak to bylo.
,,Aaa, že by si slečna našla kluka?🤨" začal se pochechtávat Dan. ,,Hahaha. To je jen kamarád😒." ,,No, jak myslíš."
Dojeli jsme domů a já chtěla nějak říct Danovi, že jdu dnes večer na párty. Jen jsem se bála, aby mě pustil. Kvůli drogám...
,,Dane?" ,,Ano El?" ,,Mohla bych dneska na párty?" Dan se zarazil a prudce se otočil. ,,El, myslíš to vážně? Párty?!" Já jen přikývla. ,,Prosím. Budou tam všichni.🥺" Dan se na mě smutně podíval. ,,No. Dobře. Ale musíš mi slíbit, že nebudeš dělat nic perverzního, pít alkohol a ŽÁDNÝ DROGY!!!!" Řekl mi hodně vážně. Já jen přikyvovala a pak mu vletěla do náruče. ,,Díky. V 8 se pro mě staví....."
Rychle jsem vyběhla do pokoje a začala se přehrabovat v šatníku. Celý jsem vyházela a kombinovala různý kousky oblečení. Trvalo to asi hodinu, možná dýl. Nakonec vyhrálo toto:
Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.
Nahodila jsem lehčí make-up udělala si něco lehčího s vlasy a pak jsem uslyšela jen cinkcink* je přesně 8 hodin a nejspíš Cameron už dorazil. Já rychle běžela ke dveřím, ale zastavil mě Dan. ,,Takže, milá zlatá. Ne, že přijdeš někdy v noci!" ,,A co když tam budu spát?🤨" to jsem radši neměla říkat protože se Dan naštval a i chvílema vypadalo, že nikam nejdu. Dan otevřel dveře kde stál Cameron. ,,Takže, ty El přivezeš domů v pořádku. Jasný!" Cameron se trochu viděsil, ale pak přikývl. Měla jsem trochu strach, aby nezačal mluvit o mém problému, ale naštěstí nic neřekl, já rychle vyběhla ze dveří a táhla Camerona k auto, protože věřím tomu, že Dan by mu udělal pěknou přednášku. Když jsme si sedli do auta, Cameron se zeptal: ,,Co mu je?" ,,No víš. Má o mě starost. Zůstala jsem mu už jen já." Řekla jsem vážně smutně. ,,Aha a to nemá třeba holku? Aby se vybil. Víš jak to myslím😏." Já se začala smát. ,,Zatím se nenašla ta práva, no🤷♀️"
Chvíli jsme jeli, když v tom se mě zeptal na otázku, která mě zarazila. ,,Proč máš tak propíchaný ty ruce? Všiml jsem si toho už ve škole a..." nestihl to doříct. Já si rychle jizvy schovala. ,,No. Chodím teď hodně na odběry krve a různý kapačky s vitamínama. Mám slabou imunitu a takhle to sledují." Větší blbost mě nemohla napadnout. ,,Aha😅. A já už si myslel, že něco bereš. Ale to by nebylo možný. Taková hezká, zodpovědná a hlídaná starostlivým bratrem...😅" já smutně sklopila hlavu. Bohužel to pravda je, ale říkat mu to nechci.
Když jsme dojeli k obrovskému domu Cam zajásal. ,,Už jsme tu!" Já vylezla z auta. Jako první jsem slyšela hodně hlasitou hudbu, která se rozléhala po celé ulici a když jsem vešla do domu, byl cítit specifický zápach alkoholu a lidí, kteří se moc bavili. Cam mě zatáhl do koutku kde byl velký gauč a seděli na něm všichni z party. ,,Čus! Čau!...." začali na mě všichni pokřikovat. Já se jen lehce usmála a sedla si vedle Emy a Cama. Během chvíle mi v rukou přistál kelímek s drinkem. Měla jsem hroznou chuť se napít, ale nechtěla jsem zradit Dana. Všichni si povídali, popíjeli a líbali se. Jen já jsem tam seděla jak pecka. Přemýšlela jsem, jestli se napít. Moje andělské podvědomí mi radilo ať to nedělám a moje ďábelské podvědomí mi říkalo, že to stejně udělám. Když jsem viděla všechny, jak se baví. Vykašlala jsem se na pravidla a vypila jsem cely kelímek s drinkem. Odešla jsem na "bar" pro další dávku. Taky jsem měla hroznou chuť si něco píchnout. Jen někoho najít. Vyloženě jsem seděla, CHLASTALA a očima vyhledávala týpka, který by mohl něco mít. ——————————- Byla jsem vážně na mol, když ke mně někdo přišel. ,,Jsi ok?" Hodně zvláštně jsem se otočila. Stal tam Lukas. ,,Jasně," řekla jsem opilým hlasem, ,,hele.... nevíš jestli tady někdo nemá něco na píchnuti?" Absolutně jsem o sobě nevěděla, a tak jsem mu to vybalila na plné čáře a k tomu naznačila rukou injekční stříkačku. Luk se zamračil. ,,Hele, myslím, že máš dost. Pojď se mnou." Řekl ustaraně, ale já jsem ze všeho měla srandu. ,,Hele, ale nic nezkoušej!🤣" ,,Neboj, pojď." Já se zvedla a s pomoci Luka jsem šla do schodů. Měla jsem závratě, takže jsem každou chvíli padala dolů, kdyby tam nebyl Luk, 100% bych spadla.
Dostali jsme se do nějakého pokoje. Hned jsem si to namířila k posteli a plácla sebou. ,,Ale já mám být už doma..." zamumlala jsem do přikrývky. Luk se jen pousmál. ,,Tak teď určitě nikam nepojedeš." Usla jsem ve zvláštní poloze. Cítila jsem jak mě někdo bere do náruče, dává mě poradně na postel a přikrývá. Pak, pak už nevím... asi jsem spala... nebo?!........
