TodoDeku (Příběh yandere)❤️💚 [DOKONČENO]

13. Část

Asi týden jsme nešli do školy a já ten týden byl furt u Aizawi, nehodlal jsem z pokoje vyjít a když jsem vyšel tak jen na zahradu s Cookiem... Shoto nechytili ani Kacchana nemohli najít. Děkuji bohu.

Cítím jsem se bez Shota jako nic, byl jsem osamělí a stále jsem. Jak vůbec věděli že je to on? Častokrát byl pečlivý vždy po sobě schoval stopy když dělal něco co by neměl.... možná to nebyla jeho chyba, pokud byl Kacchan s ním spojený což asi byl když oba dva utekli, tak mohl udělat chybu on a tím pádem by byli oba dva odhalení.

Volal mě Shinso dolů že dávají něco v TV běžel jsem protože jsem si myslel že je to něco o Shotovi.... a taky bylo....

Oba dva se stali hledanými a pokud je někdo uvidí mají dát vědět.... jako kdybych oba dva neznal.
Kacchan budou dávat pozor jeden na druhého a budou dávat pozor na stopy, budou se krýt ikdyby kradli, ikdyby opět zabíjeli oni už vám nedají stopy.
Hnedka na to mi volal Kiri zda jsem vše viděl, odešli jsme i ven.... myslím že on je teď ten jediný komu dokážu věřit ale byl blbý nápad jít ven protože jakmile jsme se dostali do parku tak se tam ukázalo pár reportérů a začali se nás ptát na soukromé otázky. Vypadli jsme co nejrychleji to šlo.... ale divím se že si nás policie nevzala na výslech už to bude týden a oni stále nic.

Takhle uběhli dva měsíce a mě ani Kiriho nevyslechli bylo mi to divné, jelikož jsme byli jejich partneři tak my bychom měli být hlavní podezřelí ne? Měli by s námi řešit spoustu věcí.....

S Kirishima byl jediný s kým jsem se bavil, protože mě jako jediný dokázal pochopit.

Když už jsem byl zase v domě kde jsem bydlel se Shotem tak jsem šel se podívat do té knihy jak mi říkal..... měl pravdu byl tam kód a jeho přihlašovací údaje, když jsem si stáhl aplikaci na jeho banku tak jsem se přihlásil na jeho údaje... dostal jsem se tam a pak zkusil i ten kód... když jsem se tak koukal tak mi najednou přišli peníze.... nejspíše od Shota jak mi sliboval.... co dělá za práci?

Neřešil jsem to, peníze si pro jistotu šetřil a neutrácel, co by kdyby.

S Ei (ehm Kiri) jsem chodil na kafe jednou za týden měli jsem to za ty dva měsíce a něco už ve zvyku a právě teďka na kafi i jsme

Teda.... spíš na něho čekám a po chvíli stoupil do kavárny, sedl si ke mě a objednal si.
Bavili jsme se ovšem možným.... on se smířil s tím že Kacchan je pryč ale stále ho miloval ale já se nedokázal smířit s tím že Shoto je pryč

"Co si myslíš že teď dělají"
"Doufám že vše proto aby přežili a jednou se vrátili"
"Ty ty naděje nepohřbíš co?"
"Ne.... Shota i Kacchana znám dobře, když něco milují ale musí to opustit tak se pro to stejně jednou vrátí"
"Co Cookie"
"Roste jako z vody, rasa je prý oříšek a ještě s něčím zkřížený ale teď nevím s čím"

Bavili jsme se takhle asi hodiny až do večera když snad vždy šel ke mě a přespal u mě. Prostě jsme to měli ve zvyku a ikdyž to ani jeden z nás nechtěl přiznat chyběli nám, přiznávám se že častokrát jsme se mazlili když nám bylo nejhůř.

Je pravda že když jsme došli ke mě tak první co tak nás vítal Cookie je pravda že roste hrozně rychle ještě před 4 měsíci byl malý a teď je mi malý tak ke kolenům plus mínus, díky boku že už nebude růst... teda spíš by neměl.
Když bylo dovítáno tak jsem Eiho šel obsloužit, a sedl jsem si k němu na gauč. Po chvíli si povídání mě stáhl do objetí

"Promiň.... jenom mi chybí to jeho teplo"
Tohle je tak nějak poprvé co vidím Eiho tak smutného ale přitom to schovává.
Usli jsme když jsme oba dva byli v objetí toho druhého

Viděl jsem Shota který na mě mával a když jsem se zvedl abych se rozhlédl nikde nebyl.... asi.... já nevím.... najednou jsem cítil doteky na ramenech a když jsem se otočil stál tam Shoto usměvavý jako vždy. Políbil jsem ho, byl jsem tak šťastný ale najednou se otočil se slovy že musí odejít.... nemusí odejít... může zůstat ikdyby to znamenalo že mám s ním utéct udělám to.... proč mi říkáš že já nesmím.... já chci být s tebou... brečel jsem když jsem viděl jak odchází...

Jenže najednou jsem se probudil se slzami v očích a Ei na mě koukal nechápavě... on byl den školy... takže jsem se sbalil a šli jsme do školy, ani jsem se bavit nechtěl s nikým Iida se mi snažil zvednout náladu.... bez Shota to nepůjde....
Chyběl mi už tak moc že všechno co jsem udělal, moje sny, moje myšlenky.... nemohl jsem se ani nadechnout aby nemyslel na Shota.... zítra budu mít den Narozením bez něho to jsem si vždy přál.

Celý den ve škole byl nezáživný nevnímal jsem moc. Když už hodiny skončili šel jsme co nejrychleji domů kde jsem si lehl na postel a Cookie okamžitě zamnou, obejmul jsem ho a usl i s ním asi tak na 30 minut....

Kdy se mi vrátíš Shoto? Bez tebe je tak chladno, vše černé.
Kde je ta tvářička která mě vždy uklidnil když jsem byl v koncích? kde je ten úsměv díky kterému jsem měl lepší dny, díky kterému jsem viděl světlo i v tom nejtemnějším koutě? Kde je ten mazlivý méďa který se chtěl mazlit každý den? Kde je ta energie kterou jsme předávali jedem druhému?
Kde si Shoto?