14. Část

1.3K 99 10
                                    

Už to bude půl roku co jsme s Katsukim museli utéct, za tu dobu jsme se stali hledanými akorát smůla že už po sobě budeme lépe zakrývat... odhalili nás jen díky popálenině kterou Katsuki jednou poslal na týpka který urazil Kiriho... nevinil jsem ho, spíš jsem se smířil s tím že se musíme co nejrychleji přesunout někam jinam.

Našli jsme ještě místo které by mohlo být na krytí a našli přece jen menší dům, bylo to za městem opuštěné místo prostě louka a u louky les a u toho lesa byl dům, když jsme tam přišli vše bylo zaprášené.... jednou jsem o tomhle domě slyšel, nemá majitele ale není ani na koupení či prodání.
Došli jsme se podívat vše vypadalo tak nějak divně, manželská postel, kuchyň, obývák bez televize.
My se potřebujeme jen ukrýt takže super. Díky bohu že ty peřiny a jídlo měli sebou.

Jelikož blízko byli i takové ty sloupy přes které vedla elektřina tak jsem to zkoušel nějak napojit k nám, Katsuki našel i přístroj na wifi.... Heh.... takže jsem vše zkoušel připojit. Nakonec to vyšlo a hnedka jsem Izukovi na účet poslal peníze.

Dal jsem mu můj účet protože když za něco bude platit mobilem tak budu vědět že je v pořádku a kde ho mužů asi tak potkat.

Zítra bude mít Deku narozeniny... už mám pro něho dárek ještě hnedka v noci budu muset do města k němu a dostat se domů.

K večeru jsme šli s Katsukim spát já byl na jedné straně a on na druhé, nic lepšího jsme neměli ale lepší tohle než nic.
Cítil jsem jak se ke mě něco pohybovalo a když jsem se otočil tak u mě byl Katsuki který mě obejmul

"Chybí mi"
Řekl to co nejvíce potichu abych ho neslyšel ale má smůlu slyšel jsem ho, stáhl jsem ho k sobě do objetí

"Mě taky"
Samozřejmě že mi Izuku za těch 6 měsíců chyběl, myslel jsem na něho každý den.... zapomněl on na mě? Nebo si našel někoho jiného?
Moje hlava si každý den vytvářela něco takového.
S Katsukim objetí jsem pomalu usínal, ale jakože Izuku to nebyl takže jsem se vyspal ale nebyla vedle mě moje láska.

Dneska byl den kdy měl Izuku Narozky. Mému andílkovi bude 17! Mám pro něho album kde jsou naše fotky aby nezapomněl a plyšového méďu plus opět něco na účet.

Celý den byl nudný, snad jako vždy.
Ráno stávám, najím se s Katsukim a jdeme kamkoliv se podíval jen aby jsme měli co na pití a jídlo. Málem jsme se dostali do honičky s policií ale nakonec jsme vyvázli a co nejrychleji utekli do toho domu. Alespoň tady by jsme mohli zůstat vypadá to že tady moc lidí to nezná.

Jak jsem říkal celý den byl nudný. V tom domku jsme s Katsukim nic nedělali, vždy jsem si představoval že život lidí na útěku je riskantní každým krokem co uděláš.... ale ono ti vlastně stačí najít jen skrýš kde tě nenajdou a máš to. Heh.... je to nuda.

K večeru kdy už bylo pozdě tak jsem se sbalil a šel ven, měl jsem na sobě mikinu s kapucí a kapuci na hlavě. Došel jsem do města a když jsem teda potřeboval k Izukovi tak jsem nasedl do metra. Díky bohu že tam nikdo nebyl a když to tak ty lidi si mě nevšímali... na mé stanici jsem vystoupil a rozběhl se k našemu domu, co tak vím tak Izuku tohle místo neopustil. Jelikož jsem měl furt klíče tak jsem se dostal domů bezproblémově a doufám že Cookie nebude štěkat

Izukovi jsem dal dárek ke dveřím od koupelny které má naproti hnedka svého pokoje a došel k němu do ložnice. Když jsem otevřel dveře tak jsem viděl Izuka který pláče ikdyž sní a Cookieho který spí hnedka vedle a šel mě hnedka přivítat, možná proto na mě neštěkal protože si mě ještě pamatuje, poslal jsem ho hnedka si lehnou zpět k Izukovi.

Došel jsem na stranu kde spal Izuku a sedl si k němu.
"Sh....to..... Sho...to"

Když jsem slyšel to jak říká moje jméno byl jsem šťastný protože vím že na mě nezapomněl.
Jeho tvář zkřivená strach a smutkem se mi nelíbila, dneska má 17 má být rád, ne brečet. Přikryl jsem ho peřinou ještě víc, utřel mu slzy a letmo ho políbil na rty. Jediné co nechci aby mě viděl, protože jakmile mě uvidí a já zas odejdu tak bude smutnější ještě víc.
Co oči nevidí to srdce nebolí ne?

Počkal jsem do rána až se vzbudí, jelikož jsem byl na protějším domě tak jsem viděl krásné do úhlu kde byl dárek, když stával tak jsem čekal.
Viděl jsem jak jde a o něho zakopne, nejspíše o Cookieho, pak se najednou sekl ve dveřím které byli otevřené a už jsem jen viděl jak jde k tomu dárku.... myslím že tam nad tím brečel, tak a teď už mu jen poslat peníze.

Potom co si dárek rozbalil jsem teda šel do úkrytu, Katsuki by měl na naše mobily sehnat nabíječky jelikož jsme blízko toho sloupu na elektřinu a máme tu elektřinu už i u nás tak by to mělo jít.
Když jsem se vrátil byl tam i Katsuki který zkoušel nabíječky.... fungovali! Díky bohu!

Celý den byl opět nuda ležel jsem v posteli zatím co Katsuki si zkoušel dělat něco k jídlu

Chybí mi Izuku každým dnem.... ale slibuji že jednou pro tebe přijdu. Policie na nás zkouší všelijaké triko najít nás ale nevyjde jim to.

Promiň Izuku že s tebou nemůžu být na narozky, určitě si se těšil jak spolu budeme strávit tvoje narozeniny, nepůjdeme do školy na ten den, otevřeme si nějaký víno ikdyž jsme oba dva nezletilý a možná si trochu užít.
Izuku..... jednou.... přísahám že jednou se vrátím, na kusy nebo celý to je už fuk, bez ruky nebo bez nohou, či tě budu muset unést ale vrátím se.

Slyšíš? Vrátím se

TodoDeku (Příběh yandere)❤️💚 [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat