15. Část

1.3K 96 7
                                    

Ráno jsem se probudil a když jsem stával tak jsme zakopl o Cookieho který byl vzhůru a chtěl mě víc probudit.... myslím že se mu to povedlo..... dneska je den mých narozenin a já slavím bez Shota, možná je mi teďka 17 ale nic to stále nemění na tom že tu není Shoto, když jsem otevřel dveře od pokoje že se půjdu vysprchovat tak před dveřmi byl dárek. Když jsem ho otevřel byla tam nějaká kniha a obálka.
Obálku jsem otevřel jako první....
Stálo tam že je to od Shota a že je mu líto že nemůže být semnou, chybí mi. Vzal jsem tu knihu a sedl si s ní, bylo to foto album fotek které jsem kdy vyfotil a byli jsme tam spolu.... to bylo krásné. Když jsem se na to do díval tak jsem se koukl na čas mám málo času. Šel se rychle osprchovat, dal na sebe oblečení, snídani si vzal do rukouch a běžel do školy.

Stihl jsem to tak tak, když jsem přišel vítal mě Iida a Kiri s dárky. O přestávce jsem dostal i od Shinsa a Kamiho a pak jsem potkal Aizawu který řekl že mám k nim přijít a oslavíme to.

Celý den byl tak nějak v pohodě...

Uběhl další čas a už to byl tak rok co byl Shoto pryč. Chyběl mi, za ten další půl rok jsem chtěl utéct a začít ho hledat ale vždy jsem se radši držel na zemi. Už to bude vážně rok a furt tu není, policie oznámila že je rok co je už nikdo neviděl takže uzavřeli případ s tím že nejspíše někde umřeli nebo prostě utekli.

Jenže mě bylo stále divné že za mnou nepřišli a nevyslechli mě, nějakou chvíli mi to vrtalo hlavou ale všichni ostatní mi říkali ať to tolik neřeším..... asi měli pravdu.

Je pravda že ta ten rok bez Shota jsem se stal paradoxním, měl jsem pocit že mě někdo sleduje vyšel jsem ven a musel jsem se sebou ohlížet protože jsem si připadal moc v bezpečí jen tam kde je nejvíce lidi a u sebe doma jinak snad nikde.

Uběhl další rok, během roku se Kacchan vrátil ke Eimu a když jsem ho potkal a ptal se na Shota nedokázal mi odpovědět prej ho dlouho neviděl takže nemůže říct zda je v bezpečí nebo dávno mrtvý. Kacchan na veřejnost už nechodil byl schovaný u Eiho doma a když šel na veřejnost tak schovaný... k tomu se změnil vzhledově jeho vlasy začal nosit dolů něco jako Ei a plus si je nechal nabarvit na bílo.

Jelikož už jsme byli v posledním ročníku UA takže jsme měli něco jako ceremoniál z toho že se z nás stali hrdinové ale ještě chvíli jsme museli počkat ani nevím na co nebo tak něco častokrát jsem neposlouchal.




Od Izukových narozenin uběhl další rok,
Před půl rokem jsem odešel pracovat pro jednoho chlapa... chtěl abych zabíjel lidi o které si řekne ale byl náhodnou hodný, dalo se s ním povídat, sám měl krušnou minulost takže mě nesoudil za tu mojí. Asi měsíc potom co jsem odešel se Katsuki prý vrátil za Kirim.

Izuku ty musíš zase počkat až přijdou tvoje narozeniny protože to přijdu už i já, vím že uběhli už dva roky ale teď musíš věřit že přijdu.

Byl měl ceremoniál tak jsem se díval z jedné budovy, byl jsem hrdý na Izuka že si splnil svůj sen ale nevypadal tak šťastně....
Izuku ještě měsíc počkej.... to už budeš mít 18 a já přijdu.

Asi týden před Izukovými narozeninami jsem ho tak kapku sledoval, spíš mě zajímalo zda nemá nějak naplánováno že někam odjede nebo tak... naštěstí nikam jedete.

Rozloučil jsem se se šéfem práci a když byl den před Izukových narozenin tak jsem se vydal k jeho.... našemu domu.....
Bylo to divný tam stát před domem a koukat se na to.... dlouho jsem tu nebyl.... usmál jsem se a šel ke dveřím, vytahoval jsem klíče z kapsi a odemykal. Když jsme otevřel dveře stál předemnou Izuku s pistolí

TodoDeku (Příběh yandere)❤️💚 [DOKONČENO]Kde žijí příběhy. Začni objevovat