STEREK | Vždy jsi to byl ty! 18+

4|Derek

Derek naprosto bez myšlenek zírá na dveře a nechápe se. Co to do něho sakra vjelo?! Takhle výbušný přece není! Prostě si představil, jak se Stilese někdo dotýká, líbá a už..už.. Naštve se opět a musí stisknout pěsti, aby se trochu zklidnil.

„Nechoď za ním, potřebuje se uklidnit sám." poví mu hned Scott, když už udělá krok ke dveřím. Otočí se tedy a čelí nevěřícným pohledům jeho packu. Jako asi to přehnal, ale nemohl si pomoct!

„Výborně, naštval jsi člověka, který by ti jako jediný z nás dokázal pomoct." poví mu tiše Lydia a Derek s tím beze slova souhlasí a ztěžka se posadí na stolek před pohovkou. Snaží se sám uklidnit a jen přemýšlí. Cítí, jak se mu lehčeji postupně dýchá a jak má čistější hlavu. Bože, snad mu odpustí...ale prostě nemohl jinak! Cože to ale bylo? Že už mu bylo 18? Kdy a jak? Nechápe Derek a vůbec tomu nerozumí. Nikomu z packu neřekl o tom věku ani o iniciálech u jeho mate. Vědí pouze, že se jedná o člověka, kterého Derek zná. Stiles ale jeho mate není, tak proč ho to tolik trápí? Nic to neznamená.. Stejně je ale stále tak napjatý a nervózní!

„Dobře, tak začneme." poví jim pak rychle a snaží se jim vyložit svůj život v minulém měsíci, jestli by je nenapadla osoba nebo místo, kde mohl potkat někoho nového, koho sám ještě v těch dvou týdnech neoslovil.

Po asi hodině ale ví, že tohle nikam nevede, jeho pack napadají pouze osoby, které už sám zkusil a které ani nezapadají do „profilu". A tak si Derek jen povzdychne a schůzku ukončí. Tohle fungovat nebude. Už když se tak všichni balí, on sám už to nevydrží a musí se na to Scotta zeptat, jinak mu to vypálí díru do hlavy.

„Jak to myslel Stiles tím, že je nejstarší? Myslel jsem, že narozeniny má někdy s tebou na podzim." poví jemně a snaží se, aby to znělo co nejméně nápadně, ale hned je mu jasné, že selhal, když se k němu Lydie otočí s malým úsměvem.

„Aha, tohle. No..on je slaví se mnou, to je pravda. Ale ve skutečnosti je měl teď někdy, v den jeho narozenin mu totiž umřela máma, tak už to neslaví od mala v ten den. Nepřipadá mu to správný." poví mu tiše a pomalu Scott a smutně se na Dereka usměje, jak je mu asi jeho nejlepšího kamaráda líto. A Derek pouze kývne a polkne. M.S! Zakřičí v duchu na sebe a stiskne pěst, aby se zase uklidnil, ale nefunguje to.

„Dereku, když jsme takhle teď upřímní, proč ti to s tím Stilesem tak vadí?" zeptá se Lydia, když už si obléká svetřík a Derek přímo cítí, jak tuhne okolo všech vzduch a jak se každý zastavil v pohybu. Co má říct sakra? Že ho jediná myšlenka na Stilese, jak ho někdo..má naprosto rozzuří? A tehdy cítí, že chybí jen málo, aby zase vybouchl.

„Protože pokud je to tím, že je to kluk, tak je to docela divný ne.. zvlášť když uvážíme, že tvůj mate je taky chlap." zasměje se Lydie a dooblékne si bundu. A Derek končí. Co? CO? COO? Nikomu neřekl, že se jedná o muže! Nikomu! Sakra, taktak to přiznal sobě! A Lydie to ví?? Jak? Přemýšlí zuřivě a je si moc dobře vědomý těch otevřených pus od Scotta a Isaaca.

„Jak to víš?" zeptá se tedy ledově a hned vidí, jak Lydie ztuhne v pohybu a jak jí padá z obličeje úsměv i barva. Ví to! Zná ho! Zašeptá v hlavě napjatě a pomalu jde k Lydii, která jen nasucho otevírá pusu.

„Dereku, já.."

„Jak to kurva víš?! Kdo je to?" zvedne na ni hlas a všímá si, jak Lydie couvá a jak ostatní pouze mlčky přihlížejí.

„Dereku, promiň, ale nemůžu ti to říct." řekne tiše Lydie a Derek vidí poprvé slzy, ale nedbá na to. Je tak blízko k tomu dozvědět se to, teď nemůže přestat!

„Lydie, řekni mi to! Pravdu!" zakřičí už skoro u ní a jen vidí, jak se nápadně skrčí a nasadí bolestný výraz. Musí mu to říct, potřebuje ho!