Another hero [Avengers, X-men]

Prolog ✔

Klidnou nocí se nesla vůně deště. Ulice byly prázdné, ale co jiného se dalo čekat po druhé hodině ranní.

Tichou harmonii prořízl výkřik. Následovaly ho duté zvuky, pocházející od dopadů nohou na tvrdý asfalt.

Ulicí se řítila postava, po bližším zkoumání bylo možno rozpoznat dívku, a za ní se řítilo minimálně půl tuctu dalších bytostí. Úmyslně zmiňuji bytosti, neboť k lidem mají daleko. Nemají to však za následek genetické úpravy, bytosti jen nepocházejí ze Země.

Dívka se snaží uniknout, avšak spáry cizinců se k ní blíží nebezpečným tempem. Snaží se zprovoznit vysílačku, na jejíž druhé straně by se měli nacházet její přátelé, avšak zrádný kus kovu ne a ne fungovat.

Dívce se tím jen potvrdila nespolehlivost technologie, ale nemá čas se na to soustředit. Její věznitelé jí již doslova šlapou na paty, a místo shledání je v nedohlednu.

Ještě navíc, jako by to vše nestačilo, špatně odbočí, a nachází se tak ve slepé uličce. Je již moc pozdě na to, aby mohla směr změnit, a tak jí nezbývá nic jiného, než se svým nepřátelům postavit čelem. Ti jsou si své výhody dobře vědomi, a tak se nenamáhají pospíchat.

Sami to sice netuší, ale tím dávají dívce jedinečnou příležitost se vydýchat, a zároveň vymyslet plán. O své schopnosti, právě díky oněm stvůrám, přišla, a tak musí spoléhat na své bojové schopnosti.

Téměř až děkuje bohu, že se bojovému umění věnovala i po ukončení studia, a její šance se tím tedy razantně zvyšují. Čas na odpočinek se blíží mílovými kroky ke konci, a stvůry jsou již skoro na dosah.

Dívka napočítala osm bytostí, které nevypadaly zrovna mírumilovně. Nemá však na výběr, a staví se do bojového postavení. Kéž by měla alespoň svou dýku, ale ta se nacházela někde uprostřed jejich základny.

Dívka se tedy pouští do nevyrovnaného boje, kdy ona, pouze za pomocí své síly a těla, musí bojovat s přesilou, ozbrojenou o mimozemskou technologii.

Po chvíli, kdy však zvládla poslat k zemi čtyři své nepřátele,padá k zemi.

Může za to vyčerpání, ale i dobře mířená rána od jednoho z protivníků. Těsně před tím, než udeří dívku ranou, která by ji jistě poslala na několik hodin do bezvědomí, se jeho pěst zastaví.

Ne že by si to snad rozmyslel. Může za to další osoba, oděná v bojové uniformě s orlem na ramenou, která se bez dalšího zdržení pouští do boje se zbylými bytostmi.

Po tom, co i poslední z nepřátel padá k zemi, se osoba, jinak též velmi atraktivní žena, vydala směrem k dívce ležící uprostřed uličky.

Ta však místo jejího obličeje vidí pouze rozmazanou pěst, a následně temnotu, která ji obklopuje i po několik následujících hodin.

....

436 slov

Tak jo, jsem tady znovu s Prologem, tentokrát snad už s finální verzí.

Upozornění: Probíhá korekce, kapitoly budu postupně upravovat snad denně, ale není tak doladěna návaznost starých a nových kapitol. Celý příběh předělávám na pohled 3.os., tak snad to se mnou pár dní vydržíte po kouskách.

Kapitoly by měly být delší, a celkově na vyšší úrovni. Tedy alespoň doufám. Snad se nová kapitola líbí, a já jdu zase psát🙂

💙T💚i💛n🧡a❤