Another hero [Avengers, X-men]

6. Kapitola✔

V tuto chvíli už se ve vedlejší místnosti všichni smáli, někteří se dokonce doslova váleli na zemi smíchy, jako například lukostřelec, nebo miliardář.

Ale i v druhé místnosti bylo veselo. Agentka sice nepropukla v bujarý smích, jako její kolegové, ale drobný úsměv na jejích tvářích nešel přehlédnout. Brunetka byla z tohoto zjištění nesvá.

Onu větu řekla jen jako obranu proti Tonyho zvědavosti, netušila že by mohla mít nějaké větší důsledky, ale poslední dobou toho nečekala mnoho.

Ona skutečnost ji však velmi rozrušila. Nebylo to totiž to, co by od agentky Romanoff očekávala.

Podle složek, které si z Shieldu “vypůjčili“, to totiž byla důsledná a nemilosrdná vražedkyně, která se rozhodla své činy odčinit jako agentka Shieldu. Podle všech složek, jichž bylo nezměrné množství, ještě teď má z nich Alison noční můry o čtení, si udělala profil Natalie.

Podle toho by ji však právě měla propalovat vražedným pohledem, a říct jí něco ve smyslu „Teď mluvím já, a dokud mi neodpovíš na mé otázky, tak se odtud ani nehneš,“ ale přesně to se nestalo.

A přesně v tuto chvíli, prakticky na cizím území, a uprostřed výslechu jí došlo něco tak očividného, až se sama za sebe styděla.

Podle pár papírů, a hlavně podle těch s výsledky pracovních misí, nedokážeš poznat člověka. Dokážeš poznat jen jednu jeho stranu, tu profesionální, prakticky dokonalou.

Ale nikdo není perfektní, každý má své nedostatky. Ale to nejdůležitější, člověk má mnoho stran, mnoho různých masek, a to se z papírů nikdy nikdo nedoví.

Sama brunetka je toho příkladem, neboť po celou dobu, co sedí v této místnosti, neukázala ani drobný náznak sami sebe. Vše, co řekla, co udělala, byla jen role. Role, kterou nesnášela, ale byla nucena ji hrát, aby ochránila nejen sebe, ale i všechny své přátele.

Kdyby poznali její pravou tvář, poznali by i její slabiny, a že jich nebylo málo. Například ono samotné střídání rolí byla jedna z jejích slabin.

Pak by ji zlomili, a to by si nikdy neodpustila.

Nikdy, ani kdyby jí vymyli mozek, by si neodpustila zradu svých nejbližších, jež pro ni toho tolik udělali.

Pomohli jí, když se toulala po ulicích, když se propadla do deprese, vždy tu pro ni byli, a ona tu chtěla být pro ně. Za své přátele by i život položila, kdyby to znamenalo jen další minutu jejich života.

I ta minuta by jí stála za život, který tak moc nenáviděla.

Ano. Nenáviděla se, tak strašně moc to chtěla vzdát, ale nechtěla tím ublížit svým blízkým.

To vše už je ale dávno pryč, a ona je nyní ráda za druhou šanci, za šanci zachraňovat životy jiných.

To vše jí proběhlo hlavou během pár vteřin, a ona tak mohla věnovat svou plnou pozornost zrzavé agentce před sebou.

Ta se již znovu pustila do pokračování výslechu, ale její obličej stále zdobil onen krásný úsměv, což musela i ona potvrdit.

„Jistě, tak tedy, začněme od začátku. Jsem Natasha-“ na ono jméno dala důraz, snad aby jí tak dívka konečně začala jmenovat „Romanoff, a povedu tvůj výslech. Tudíž, …“

....

498 slov

Tak jak jsem slíbila, další den, další kapitola😊

Nevím moc co k tomu dodat, snad se líbí, a zítra zase u další🙂

💙T💚i💛n🧡a❤