Something else (Cameron Dallas)

Fifth (part 1/2)

rychle jsem sebou cukla. Noční můra. Zdálo se mi to samé co včera o Cameronovi....Cameron...Cameron! Dívala jsem se vystrašeně před sebe a uvědomila si že je tu už od včerejška a nevkradl se sem v noci aby mě zabil. Snažila jsem se utiši svůj zrychlený dech. Pomalu jsem se zvedla abych neprobudila toho roztomilýho kluka co mi ležel na pohovce. Asi se mu zdál taky zlý sen, cukal sebou a vypadal trochu jako pes....jako pes! Jako vlk! Chvilku jsem ho vystrašeně sledovala, pohnula jsem se až když celý jeho nejspíš běh zakončil naznačením kousnutí. Fuj. A v tom jsem si uvědomila, holka, ty jsi idiot to že sebou cuká ve spaní neznamená že je vlkodlak. lež. říkal tichý hlásek v mé hlavě, tentýž hlásek kterému jsem pořád nechtěla věřit. Odešla jsem konečně od pohovky. Dorazila jsem do kuchyně a začala vařit vodu na čaj. Když jsem sahala do vrchní skříňky pro čaje obejmul mě Cam zezadu. Neslyšela jsem ho prichzet. „ah!" zakřičela jsem vylekaně. Zavalil mě strach i potěšení. „co se děje?" zašeptal. Otočila jsem se na něj a vyděla žlutý záblesk v jeho očích. Jen světlo Ash, jen světlo. uklidňovala jsem se.lež. zopakoval ten hlásek který jsem hned utlumila, koukla jsem se mu do očí a všechno se zdálo tak...správné. „em, nic. jen jsem tě neslyšela přicházet" odpověděla jsem. Jeho velké ruce mi pomalu sjížděli po bocích a na zadek, pritáhnul si mě k sobě a za celou tu dobu nepřerušil oční kontakt. Byl znervózňující a zároveň uklidňující. Pocity se ve mě mlátili. „v noci jsi měla zlej sen že jo?" šeptal „j-jo" vykoktala jsem ze sebe „jak to víš?" 
„moc jsem se nevyspal...křičela jsi moje jméno" usmál se jedním koutkem pusy. Zalila mě červeň. Jeho hlas byl vyrovnanější než vždycky bývá. „ Tak to promiň..." kníkla jsem mu do hrudníku. „to nevadí...mám rád když to jmeno holky křičí....víš, dělá mi to dobře" řekl s pobavením v jeho hlase a já určitě znovu zrudla. Teď ve mě budil respekt ale zároveň prátelstvý. Jeho ruce sklouzli na moje stehna a on mě s lehkostí zvednul a posadil na linku. „řekni ho znova.." zašeptal. Zalila mě horká krev. „came-" chtěla jsem aby přestal. „nahlas.." prohližel si mě jako kus masa....tak jak to dělá vždycky. Vypadá jako hladový zvíře. řekla jsem si ale tu myšlenku jsem rychle zahnala. „Mamka už je určitě doma!" sanžila jsem se odbočit. „v noci sem přišla a když nás vyděla, usmála se a někam odešla." vyvrátil. Sakra! šla urcitě ke svojí kamarádce. „Came přestaň" usmála jsem se. „vadí ti to snad?" díval se mi do očí. Nedokázala jsem lhát. „ne" na tváři mi jeho sebejistota vykouzlila úsměv. Jedna moje polovina chtěla hrát tu jeho hru s ním, a ta druhá  protestovala. „Camerone!" vydechla jsem jeho jméno, má 1. půlka vyhrála. „ještě" zavrčel. „Camerone!" vykřikla jsem. „uhh.." vydechl a zaryl mi prsty do stehen. „au! Came, stačí" okřilkla jsem ho když se jeho stisk nedal vydržet. Odstrčila jsem ho a slezla z linky. Plamen z jeho očí zmizel, setejně jako sebevědomí z jeho hlasu. „p-promiň, nevim co to do me vjelo." byl to znovu on. „Nic se nestalo, chceš něco?" snažila jsem se usmát. „třeba-" „ok" udělala jsem snídani a on po ní odešel domů.

__________________________________________________
ahoj, omlouvám se že jsem tak dlouho nepřidala a že je tahle kapitola tak dlouhá ale chtěla jsem aspoň něco napsat. Druhá část vyjde zítra nebo v sobotu....prosím votes, follows a komentyy:))