Something else (Cameron Dallas)

9th

ahooj:) tuhle část bych chtěla věnovat @moncaa11 ....děkuju <3
____________________________________________________

Dnešní den ve škole byl bezva, uteklo to úplně jinak než jindy. Když jsme neměli hodinu spolu tak jsme si dopisovali. Po poslední hodině jsem čekala na Cama před školou, tak jak jsme se domluvili.
„kde jsi?xx" napsala jsemmu po 15 minutách čekání.
„sorry, jdi sama" přišla mi neobvykle stručná odpověd.
„co je?" napsala jsem
„nic,musim si neco vyřídit" odepsal mi „neřeš co, rodinný záležitosti" přišla asi po půl minutě další sms.
„dobře..až budeš moc napiš, pa:*" napsala jsem, ale odpověd nedorazila.
Dneska jsem nejela autem, protože jsme šli ráno s Camem pěšky a tak jsem se vydala na cestu. Cestou jsem zaslechla výkřiky typu "kde máš štít?" a podobně, ale snažila jsem se to ignorovat. Co se asi děje? Nestalo se něco jeho rodi- tak počkat! sám mi říkal že rodiče jsou mrtvý! Zajímalo co se děje tak důležitého že mi musí lhát....
„něco s rodičema?" poslala jsem mu neutrální sms
„jo" přišlo mi obratem
„NESTALO SE NÁHODOU VAŠIM NĚCO KDYŽ JSI BYL DÍTĚ?" napsala jsem. Byla jsem naštvaná...co když má jinou?
„já..vysvětlim ti to dneska večer" přišlo mi
Už jsem neodepsala a snažila se nad tím nepřemýšlet. Když jsem přišla domů mamka tam ještě byla.
„ahoj" usmála se na mě.
„ahoj" opětovala jsem jí úsměv.
„zrovna se jdu podívat ke kamarádce..asi si ji nepamatuješ..určitě si ji nepamatuješ. Bavila jsem se sní než jsi se narodila a asi do tvého jednoho roku..potom se někam odstěhovala a teď se zase nastěhovala asi o 2 ulice dál...půjdeš se mnou?" začala vysvětlovat roztěkaně jako vždycky. 
„ehmm..joo" souhlasila jsem protože jsem se s mamkou docela dlouho pořádně neviděla.
Chvilku jsme hledali docela skromný dům a potom zazvonili. Ke dveřím nás přišla přivítat milá,blonďatá drobná paní, přibližně ve stejném věku jako je moje mamka.
„ahooj!" vykřikla když se podívala na mamku „a ty jsi...Ashley? to neni možný!" zase zaskučelavysokým hlasem při pohledu na mě.
„dobrý den" usmála jsem se na ní.
„pojďte dál"
Vstoupily jsme, bylo to tam moc hezké. Uslyšela jsem dupot z vrchního patra a po pár vteřinách zahlédla nohy na schodišti. 
„kdo to-" zaseknul se ten kluk při pohledu na mě. „j-já jsem will"usmál se oslinivým úsměvem a nepřerušil náš oční kontakt. MIle přivítal i mamku.
„Ah, Wille..tohle je Ashley a její maminka, znám se s ní už hodně dlouho"usmála se a Will zase zaryl pohled do mých očí. Je krásnej. tuhle myšlenku jsem okamžitě vyklepala z hlavy při pomyšlení na Camerona.
„mohli by jsite jít nahoru k Willovi Ashley..určitě tě nezajímají naše řeči" zasmála se Willova mamka. „že ano Williame" otočila se na něj a trochu zpřísnila hlas..tohle bylo divný. Will kývnul a pokynul rukou abych šla za ním. Ukázal mi svůj pokoj a pak si sedl do houpací sítě která mu vysela ze stropu, já se posadila na jeho postel. Všechno tam bylo tak podivně urovnané...a to se prý před pár dny pistěhovali...ten kluk se mi nezdá.
„Na jakou budeš chodit školu Wille?" zeptala jsem se ho.
„ehmm..na tu tady poblíž..ani nevím jak se jmenuje.." řekl, jeho neustálý pohled do mých očí mě znervozňoval.
„taky tam chodím" usmála jsem se a snažla se dívat jinam než do jeho svítivě zelených očí.
Asi hodinu jsme si povídali jaksi o ničem. Vpolovině našeho rozhovoru mě Will přizval abych si sedla vedle něj ale to jsem odmítla a vymluvila jsem se na Camerona.
„dobře" řekl s nezájmem a lehl si do sítě. Když si lehal tričko se mu trochu vyhrnulo a mě stačil ten kousek a už jsem se nedívala do jeho očí.
„na co tak koukáš?" zasmál se klidně Will. byl...jak to říct...uvolněnější než celou dobu...jeho hlas zněl až arogantně. „neříkala jsi že máš kluka?" 
„j-já...jen jsem si toho všimla nic víc" obhájila jsem se.
Znovu se usmál a jakoby naschvál se protáhnul tak že se mu tričko vytáhlo do poloviny břicha. Oči jsem držela zaryté v těch jeho, a to samé dělal on. Celou dobu se tak pitomě usmíval, jako by věděl přesně na co myslím. Najednou sebou cuknul, tak jak sebou cuknete když nic nerušené ticho naruší hlasitý zvuk...ale já žádný neslyšela. Zvuk přižel až pár setin po Willovo reakci, byl to mámin hlas který volal mé jméno. Zvedla jsem se a šla směrem ke schodům ale on mě chytl za ruku. Hodila jsem po něm tázavý pohled. 
„počkej" zašeptal. „jdu s tebou."doplnil se.
Kývla jsem a sešla dolů. 
„tak se ještě někdy stav" řekla Willova mamka té mojí.
„i s Ashley" doplnil Will „hezky jsme si popovídaly" řekl tím svým oblbujícím hlasem. Znovu jsem kývla a rozloučila se s jeho mamkou. Will je jako hypnotyzér...celá návštěva jeho pokoje byla jako u hypnotizéra...nebo u psychyatra kterému nemusíte nic říkat protože si to přečte z vaší hlavy. Bylo to divné.
____________________________________
ahoj! tak nová část je na světě...omlouvám se za to jak dlouho jsem nepřidala ale rozbil ze mi počítač a teď jsem na tátovo..děkuju za všechny komentáře, votes a hlavně za 1.8K reads.. ily <3 xx.