Občas si opravdu přeji být sám sebou a nemůžu. Bydlím ještě s rodiči takže to mám hodně složité a nemám moc času na sebe. Navíc to u nás není teď úplně jednoduché a máme velké rodiné problémy, takže jsem vlastně jakoby převzal zodpovědnost za jednoho rodiče jelikož jsem z dětí nejstarší a tedy i nejzodpovědnější. Takže na mě všechen stres, strach, úzkost a trauma dopadá mnohonásobně a já s tím nemám co dělat a nemám ani čas to pouštět na povrch. Třeba ve formě křiku a pláče.
Proto jsem rád za každou vteřinku co můžu být sám sebou ^-^ A taky chci poděkovat těm, kteří mi to umožňují. Například mím kamarádům a kamarádkám. I když jen přes internet, pomocí jedné zprávy mě dokáží do LS dostat úplně bez problému. A za to jsem jim vděčný ^-^ Děkuji!
(Mimochodem vím že ta fotka není nic moc ale fotil jsem to asi před sedmi minutama jen aby tam nahoře něco bylo, tak to berte s nadhledem xxxd)
ČTEŠ
Ze života maličkých
RandomMoje osobní zkušenosti, problémy, a zajímavé či vtipné chvíle ze mého Little Spaceu ^-^ Jo a všechny obrázky a a fotky co zde budou použity, budou moje a když ne, tak o tom dám vědět ^-^ (I na obalu knížky jsem já xxd)
