A jsem tu s dalším problémkem. Uvědomil jsem si jednu věc. Mám kamaráda který si stěžuje vždycky když je doma sám a... Já jsem si uvědomil, že mu to vlastně strašně moc závidím. Mám dva mladší sourozence, mámu a tátu. Táta dříve chodil do práce ale teď nemůže, jelikož málem zemřel a teď musí být přes půl roku doma. Moje máma podniká z domu, takže taky nikam nejezdí. A i když se dříve stalo, že musela máma pracovně na víkend odjet, tak byla velmi malá pravděpodobnost že nebude doma ani táta. A když už nebyli doma rodiče, tak jsem tam měl své "milované" sourozence o které jsem se musel starat. A teď máme pořád naprosto plný dům, a já nemám vůbec čas na sebe.
Uvědomil jsem si jak strašně moc bych chtěl být sám. Třeba si prostě jen lehnout, vzít si dudlík a zapnout si pohádku ale... To já prostě nemůžu. A strašně moc mě to ubíjí.
Naopak ten můj kamarád o kterém jsem mluvil na začátku je doma sám téměř pořád. A taky mu to vadí protože se bojí.
Takže... Jestli kolem sebe máte nějakého maličkého, prosím zkuste na toto dbát. Aby měl dostatek osobního prostoru, ale aby nebyl stále sám. Já vím, je to složité ale... Zkuste se ho prosím zeptat jak se cítí a co potřebuje. Já bych preferoval samotu a můj kamarád naopak pozornost.
Děkuji za to že jste si toto vyslechli a... Ani nevím proč jsem to sem psal. Spíše tuto knížku beru jako deníček.
ČTEŠ
Ze života maličkých
RandomMoje osobní zkušenosti, problémy, a zajímavé či vtipné chvíle ze mého Little Spaceu ^-^ Jo a všechny obrázky a a fotky co zde budou použity, budou moje a když ne, tak o tom dám vědět ^-^ (I na obalu knížky jsem já xxd)
