Evil made good

Hostina

Po nějakých dvou hodinách vlak konečně zastavil a ocitli se v Prasinkách.

,,Prváci za mnou!" křičel nějaký muž. Hermiona, Harry a Tom Raddle šli za ním. Společně si sedli do jedné loďky. Počkali, až si do jiných loděk posadí ostatní a vypluli. Loďka se nebezpečně kývala, až se báli, že se převrátí, ale naštěstí se to nestalo. Krásné ticho přerušovalo tiché mumlání studentů, když v dáli zahlédli Bradavice. Vypadaly nádherně, stejně jako obvykle, ale přesto jinak. I Tom na ně obdivně zíral, ale po chvíli ho to omrzelo.

Stáli před dřevěnými vratami a čekali, až je někdo otevře. Před dveře přišel muž ve středním věku s dlouhými vlasy a vousy. Poznala v něm Brumbála v mladší verzi, nebylo to nijak těžké, vypadal totiž skoro stejně. Měl stejné půlměsícové brýle, a modré oči, kterými je všechny změřil pohledem. Měla pocit, že u Toma se zastavil o něco déle.

,,Vítejte v Bradavicích!" Prohlásil.
,,Nyní přijdete do místnosti, kde vás zařadí do kolejí" laskavě se na ně podíval a otevřel dveře od Velké síně.
Vypadalo to tam stejně, jak si pamatovala. Čtyři velké stoly, kde už seděli starší studenti a začarovaný strop viděla s Harrym už tolikrát, že se ani neobtěžovala předstírat údiv. Zajímavý byl však profesorský sbor, kde byl pro ni známý jen Brumbál a Křiklan. Domyslela si, že ředitel bude určitě profesor Dippet, protože četla dějiny Bradavické školy už asi padesátkrát.

Došel k nim nějaký cizí profesor a ti, co mluvili okamžitě zmlkli.

,,Teď budete zařazeni do kolejí, jmenují se:  Nebelvír, Mrzimor, Havraspár a Zmijozel. Rozřadí vás tam moudrý klobouk, ale nejdřív musíte počkat, přichystal si pro vás básničku. A odrecitoval básničku až podezdřele podobné té, kterou slyšeli první rok v budoucnosti, vlastě možná úplně tu stejnou.

Až odrecitoval, proferor začal volat studenty a zařazovat je do kolejí:

,,Abraxas Malfoy" pohlédla na chlapce, který byl dědečkem jejího nepřítele. Vypadá úplně stejně, takže bude zřejmě i stejně namyšlený. ,,Zmijozel" ozval se Moudrý klobouk po 10 vteřinách.

Vyjmenoval pár dalších jmen , které neznali, pár, co znali, protože to byli budoucí smrtijedi. Později byla vyvolána i profesorka Mcgonagallová, která byla hned zařazena do Nebelvíru, Orion Black, kterého zařadili do Zmijozelu a Harryho dědeček, který byl zařazen do Nebelvíru stejně jako Mcgonagallová.

,,Tom Raddle!" Zvolal ten neznámý profesor. Tom se zdál být nervózní, ale hned se vzpamatoval a sedl si na stoličku. Moudrý klobouk se ho ani nedotkl a hlasitě přes celou síň vykřikl  ,,Zmijozel!"

Jak nečekané, pomyslela si Hermiona.

,,Harry Flotter!" Harry vyšel a vypadal mnohem nervózněji, než Tom. Hermiona se mu nedivila, jestli se nedostanou do Zmijozelu, nemají téměř žádnou šanci. Naštěstí mu Moudrý klobouk vyčetl z hlavy, že chce do Zmijozelu, tak ho tam poslal.

,,Hermiona Grangerová!" Hermiona si sedla na stoličku a neznámý profesor jí dal na hlavu Moudrý klobouk.
Uslyšela jeho hlas ve své hlavě.

,,Vidím tvůj cíl, musíš jít do Zmijozelu, jinak jsi však pravá Nebelvírka. Nechceš jít radši do Nebelvíru?" Hermiona si v duchu říkala ,,Ne, prosím, ne!"
Tak jí Moudrý klobouk uposlechl a přes celou místnost zařval, ,,Zmijozel"

Šťastně se rozběhla k zelenému stolu, který jí radostně tleskal. Přisedla si k Harrymu a společně s Tomem se bavili o různých věcech, které tady budou dělat. Bylo nezvyklé sedět u Zmijozelu, ale budou si na to muset zvyklnout, nemůžou si přece omylem sednout k Nebelvírskému stolu, to by byl trapas.

Až skončil Brumbálův dlouhý proslov, objevilo se na stolech jídlo. Chudáci domácí skřítkové, pomyslela si. Možná by měla zase začít se SPOŽÚZem, pochybovala ale, že by se ho zrovna Zmijozel chtěl zůčasnit. A tak se dala do jídla, vzala si ovocný dort a dýňový džus k tomu. Kdyby tady byl Ron, určitě by si vzal asi desetkrát víc. Bylo jí smutno, že tady Ron nebyl, ale přece jenom se potom vrátí zpátky a zase se uvidí. Když všichni dojedli. Šli ke Zmijozelské prefektce, která jim ukázala Zmijozelskou společenskou místnost a jejich pokoje. Harry bude ve stejném pokoji jako Tom, takže se má ještě na co těšit. Potom už se jenom krátkým ahoj rozloučili a šli spát, aby se mohli připravit na zítřejší den, na který se všichni těšili.

...

A já už jdu také spát😂

Odpusťte mi prosím nedostatky, je to první příběh, co píšu.