Heartbreaker{Lee Taeyong w/?}

{4}

                           -----------------

Je krásné sobotní ráno,10:30 dopoledne a já se pořád valím v posteli. Typické Taeyongu nechápu co se divíš.

Tak nějak jsem začal přemýšlet o tom co bych měl dneska dělat. Mám v plánu si přečíst další stránky z deníku, protože to je opravdu hodně zajímavé,ale co bych měl dělat dál? Haechan šel někam s Markem...zase.

Sebral jsem mobil z nočního stolečku a začal projíždět Instagram. Po chvilce co jsem si prohlédl nějaké nezajímavé obrázky a ještě víc nezajímavé "modelky",jsem odhodil telefon zpátky na stoleček a zvedl se do sedu.

Rozhlédl jsem se po celé místnosti a plácl se do čela nad bordelem, který už je v mém pokoji stálým hostem...nebo už ne ani hostem, spíš je to takový můj kamarád.

Nohy jsem sesunul na studenou podlahu a s nechutí se zvedl. Nějakým záhadným způsobem jsem se došoural až do kuchyně ve které,byl ještě větší bordel, než v pokoji.

Špinavé nádobí z mé včerejší večeře...z čínské polívky... pořád zůstalo na lince a já neměl náladu to uklízet. Náladu na to nemám nikdy, počkám než mě přijede navštívit máma.

Otevřel jsem lednici a podíval se dovnitř. A viděl jsem nic. Jedno velký nic. Teda až na jeden jogurt. Vyndal jsem si ten jogurt a se lžičkou jsem se posadil ke stolu.

„Aspoň něco... musím si dojít nakoupit.“ zamumlal jsem si pro sebe. Rychle jsem do sebe naházel jogurt, který nechutnal zrovna tak jak by normální jogurt chutnat měl, a vyhodil obal do koše a lžičku do umyvadla.

Vyšel jsem opět schody nahoru a zaběhl do svého pokoje. Ze skříně jsem vytáhl černé kalhoty a bílé triko. Když jsem si nandal kalhoty a měl jsem v plánu si nandat i triko tak někdo zazvonil.

„Kruci písek...kdo otravuje zrovna teď.“ co nejrychleji jsem si oblekl triko, seběhl schody dolů. Otevřel jsem dveře a párkrát zamžoural na dvě postavy stojící přede dveřmi.

Haechan a Mark.

Nepřišlo by mi to divné,kdyby jsem nezaostřil na kytku v rukou Haechana a jejich propletené ruce. Je to tady,Haechan začal chodit se svým crushem.

„Vypadáš jak kdyby tě napadl tygr.“ zasmál se Haechan a víc mi rozdrbal vlasy. „Nech toho.“ zamumlal jsem a pustil je dovnitř. Oba se posadili na pohovku a já si po chvíli sedl za nimi.

„Kdyby jsi si toho nevšiml Tae...začali jsme spolu chodit.“ řekl milým hlasem Haechan a znovu si s ním propletl ruce. „No vidíš..to je super ne?“ usmál jsem se na ně a zadíval jsem se na deník, který ležel na stolečku před nimi. Vzal jsem ho do rukou a chvilku si ho prohlížel. Pak jsem se začetl do nové stránky ze 13.11:

Milý deníčku,

Dnes je pro mě velmi významný den. Po dlouhé době hraní na půjčené kytaře,jsem si konečně mohl dovolit svou! Mám neskutečnou radost. Zítra odpoledne si pro ni můžu zajít. Ale dnešek mi pokazila jedna naše učitelka matematiky. Matematika není můj úplně nejvíc oblíbený předmět. A čí by taky byl že? Dala mi ještě víc úkolů než obvykle, protože se prý více soustředím na hodiny výtvarky než na její a měl bych se víc snažit. To se jí lehko řekne. Jinak..Taeyonga jsem delší dobu nepotkal. Asi píše hodně testů. Nevím, každopádně bych ho chtěl zase potkat. Docela mi chybí ten jeho roztomilý obličejík. Jinak jsem se ho znovu pokusil nakreslit. Ale moc se mi to nepovedlo. Jinak včera jsem si nechal znovu propíchnout ucho. Takže mám zase další náušnici. Mám z toho radost, protože to strašně rád nosím. Zítra zase něco zapíšu. ;)

Usmál jsem se. Taky rád nosím náušnice. „Čemu se to zase směješ paličáku?“ zasmál se Haechan a dál svou ctěnou hlavu na Markovo rameno.

„Ničemu.“ usmál jsem se a dal si deník do tašky. „Co tu vůbec chcete?“ snažil jsem se nezmizí otráveně, protože jsem rychle potřeboval do obchodu než mi zavřou. „Nic jen jsme se na tebe přišli podívat.“ zasmál se Hae. „No tak můžete rovnou odejít, jelikož já se chystám na nákup nebo za chvilku umřu hladem.“ vstal jsem vzal si tašku a bundu.

Vyprovodil jsem je rychle ze dveří a sám zamkl dveře. Vydal jsem se na cestu vstříc obchodu s potravinami.

Za malou chviličku jsem byl uvnitř. Vzal jsem si košík a vydal se mezi regály. Vybíral jsem snad všechno. Jogurty,chleba, rohlíky... čínský polívky,abych měl či večeřet a něco sladkého. To co každý správný student potřebuje k přežití.

U kasy jsem svůj nákup vyložil na pás a opravdu příjemné paní u kasy zaplatil necelých 150 korun. Ironie samozřejmě. Tady v tomhle obchodě není milý snad nikdo. Personál i uklízečky jsou nepříjemné a šéfová tady má snad 200 let

Dal jsem si nákup do tašky ve které jsem měl mimo jiné i mobil, klíče a samozřejmě i deník. Nevím proč ho pořád tahám s sebou. Možná se bude hodit.

                           --------------

Celý den jsem vůbec nic nedělal,nic zajímavého se nestalo. Seděl jsem v obýváku a čuměl do mobilu než jsem si uvědomil, že bych měl dělat něco jinýho.

No a jelikož bylo skoro osm večer,což je tedy dokonalý čas na to jít ven, tak jsem si vzal bundu, tašku s deníkem a vyrazil.

Vůbec jsem nevěděl kam bych měl jít a tak jsem vyrazil do parku kam chodím,abych si urovnal myšlenky v hlavě nebo se zbavil holek.

Začal jsem přemýšlet nad tím klukem a udělal jsem si jeho menší profil v hlavě. Představil jsem si malého kloučka s několika náušnicemi, který k sobě tiskne několik papírů a tužek.

Musel jsem se nad tou představou usmát. Až pak jsem si uvědomil co to vlastně dělám.

Panebože...já jsem se asi zamiloval.

Zahnal jsem tu myšlenku co nejrychleji z hlavy. Nikdy jsem ho neviděl a nemůžu ani vědět jak vypadá. Jen se mi asi líbí ta představa, že mě má někdo rád, až moc rád.

Jak jsem tak šel kolem tak jsem si všiml tři chlapců. Dvou vysokých a jednoho menšího. Jeden z nich vypadal opravdu nepříjemně.

Podíval se na toho malého jakýmsi nepříjemným pohledem. Jakoby mu něco provedl. Nemohl jsem se na to dívat. Přiběhl jsem a vložil se do situace. „Nevím co si to na něj dovoluješ.“ stoupl jsem si před toho menšího kluka. Ten vysoký si jen nade mnou poprskl a i se svým kamarádem odešel. Chtěl jsem na menšího kluka promluvit,ale už bylo pozdě. Stihl odejít. Najednou jsem si povšiml, že má taška je nějaká lehčí.

Panebože..kde je deník?

Hey guys💕
Už jsem tady znovu❤️
Tahle kapitola není až tak zajímavá a nestalo se tady nic až tak důležitého,ale i tak je to pro průběh tohoto příběhu důležité 🌟
Jinak jak se vám zatím ten příběh líbí?💕
Kdo si myslíte, že je Taeyongův tajný ctitel?💕
Máte nějaké dotazy? Kdyžtak pište ❤️
Stay safe loves💕
-Lucas🦋