Prolog

627 13 0
                                    

Denisa

„Hej posloucháš mě vůbec?? " Zeptala se dívka s hnědými vlasy své blonďaté kamarádky. Obě stáli uprostřed tělocvičny a čekali na začátek gymnastického tréninku. Blondýnka sebou polekaně trhla a svůj zrak, který do teď upírala na stěnu, přesměrovala na svou kamarádku . „Jo jasný co si říkala? " Zeptala se nejistě. „No jo zase si myslela na něj že? " Řekla naopak bruneta a kamarádka ji přikývla. „No jo. To je jedno pojď za chvíli začínáme. " Pobídla jí a obě se vydali na jednu stranu tělocvičny. Blondýnka se ale vrátila do svých myšlenek kde měla pouze jednoho člověka. Vysokého modrookého chlapce s kudrnatými hnědými vlasy.

Dan

„Kámo jdeš dneska s náma ven? " Zeptal se blonďáček menšího vzrůstu svého vyššího hnědovlasého kamaráda. „Nejdu víš že mám po tomhle tréninku ještě ten soukromej. " Odpověděl mu a kopl si na branku. Oba stáli na obrovském fotbalovém hřišti a právě zakončovali svůj každodenní trénink. „Nebereš to nějak vážně." Zeptal se ho znovu. „No jo ale znáš tátu. " Odpověděl mu zase modrooký chlapec a vydal se k lavičce kde byly přehozené ručníky. „Tak třeba jindy. " Dodal ještě hnědovlasý kudrnáč a s ručníkem si to odkráčel do sprch od kud dále pokračoval za svým otcem na další namáhavý trénink.

Musím uznat že se to píše celkem lehce, když aspoň jednu postavu znáte osobně.
Úplně kraťoučký prolog na který se má kamarádka moc těší.
Doufám že mě v průběhu příběhu nezabiješ Dendo 😅💘

My soccer player ⚽✔Kde žijí příběhy. Začni objevovat