My soccer player ⚽✔

3. kapitola

Dan

Jsem to ale chytře vymyslel že. Objetí jako odměna, jak snadné. Nechápu co to se mnou je. Dřív jsem se o holky nezajímal protože jsem neměl čas. A teď když vím že nebudu muset 14 dní pořád makat, tak mi to ani nevadí. „Tak teď se rozdělíme do těch chatek. " Oznámili učitelé. „A můžou být na chatce holky a kluci dohromady!? " Výkřikl okamžitě Matěj a my se společně s ním zasmáli. „No vzhledem k tomu že to nevyjde tak v jedné chatce budou muset být dvě holky a dva kluci. " Oznámila učitelka a to bylo šance pro mě. „Takže je tu nějaký dobrovolník? " Zeptl se učitel. Já okamžitě vystřelil ruku na horu a podíval se na Davida. Ten pochopil a ruku dal nahoru taky. „Dobře tak běžte támhle za paní učitelkou " Oznámil nám a ukázal na jednu z učitelek která držela klíčky. Došli jsme okamžitě k ní. „No dobře a s kým tam chcete být? " Zeptala se nás. „No s Kačkou z mojí třídy a s Denisou z jeho školy z céčka. " Oznámil jí David a ona s přikývnutím odešla do davu.

Po chvíli se vrátila i s holkama. „Takže holky s tím určitě nebudou mít problém že ne? " Zeptala se jich a oni se na sebe podívali, potom na nás a nakonec zase na sebe. Jen zakroutili hlavou a učitelka mi podala klíčky. „Tak je to támhleta úplně na konci. " Oznámila učitelka nakonec a ukázala na stranu kempu která obklpona lesem. Ale je od tud krásný výhled na rybník. Všichni čtyři jsme si vzali své kufry a vydali se do naší chatky. Já a David jsme šli vepředu a holky si tam za náma pořád něco šeptaly a smály se. „Hej nevíš kdy má Kačka narozeny? " Zeptal jsem se tiše Davida. „Tak jasně že vím ne. Má je za týden, bude jí patnáct. " Odpověděl mi okamžitě ale taky stále tiše. „Takže jste se narodili ve stejný den? " Zeptal jsem se znovu překvapeně. Myslel jsem že je David starší než ona. „Jo no my se známé od dob když nám bylo asi devět a ona se přistěhovala což není takhle moc dlouho ale mě zná ze školy nejdéle." Vysvětlil mi a já ne něj jen koukal. „Co je? " Zeptal se a usmál se. „A to proč si nám o ní nikdy neřek? " Zeptal jsem se a zasmál se. „Ty si mi taky nikdy neřekl o Denise. " Zasmál se taky. „Ale já se sní neznal a ani jsme se nikdy nebavili. " Odpověděl jsem mu. Potom jsme se už blížili k chatce.

„Tak jo předem říkám že já s ním na posteli nespím. " Prohlásil jsem a ukázal na Davida, když jsme vešli do chatky a uviděli jsme dvě manželské postele. „Ne ne ne. Vy dva spíte hezky spolu. " Prohlásila se smíchem Kačka a plácla sebou na jednu z manželských postelí.  „Podruhý já s ním nebudu ležet na jedný posteli. " Zopakoval jsem, zasmál se a skočil placák na její nohy. „Padej jseš těžkej. " Zasmála se a plácla mě přes záda. „No tak si spěte třeba na zemi. " Oznámila nám Denisa a lehla si na druhou postel. „Fotbalista jako já nebude spát na zemi. " Řekl David. „Jo a jestli nechceš dopadnout takhle tak se posuň. " Dodal rychle a podíval se na nás. Denisa se okamžitě přesunula na jednu půlku a David skočil na postel. „A já ti říkám aby se slezl. " Řekla znovu Kačka ale já se ani nehnul. „Hmm tak jak chceš. " Prohlásila a najednou jsem cítil ruce na straně zad. Ani jsem nestihl vzpamatovat co se děje a ležel jsem na zemi. „No a je to. " Vypískala šťastně a tleskala si. „Jen počkej! " Vykřikl jsem a to ona už utíkala ven. Okamžitě jsem se rozběhl za ní. Trošku mi nedošlo že taky dělá gymnastiku takže běhá rychle. Ale i tak jsem byl o něco rychlejší. Všiml jsem si jak si Denisa a David sedli na ty dřevěné schůdky od chatky, koukali na nás a smáli se. Museli jsme vypadat jak malý děti. Doběhl jsem k ní, podtrhnul ji nohy a vzal do náruče. Okamžitě jsem se s ní rozešel k rybníku. „Opovaž se mě tam pustit. " Řekla okamžitě když viděla kam jdu. „To je odplata. " Odpověděl jsem ji šťastně. Už jsem byl skoro u rybníka a chtěl jí tam hodil ale učitelé vždycky všechno zkazí. „Hele vy dva co tam děláte?! Běžte si vybalit věci za chvíli je sraz!! " Zakřičela na nás jedna učitelka. „Hmm se ti to nepovedlo. " Zasmála se, seskočila a rychlím krokem si to mířila do chatky. „Tě tam hodím až budeš spát. " Křikl jsem ještě a rozběhl se za ní.

Denisa

Seděla jsem s Davidem na schůdkách od chatky a s pobavením jsme sledovali ty dva. „Tobě se Dan líbí že.? " Řekl najednou a já sebou trhla. „Co jak si na to přišel? " Zeptala jsem se ho a pohled zabodla na své nohy. „Je to jasný, jak na něj koukáš a tak. " Odpověděl a pokrčil ramenama. „Jak to že se v tom tak vyznáš? " Zeptala jsem se znova. „Když se ti někdo líbí skoro celej život tak to potom poznáš i u ostatních. " Řekl jednoduše a zase se podíval na ně. „Chystáš se jí to někdy říct? " Zase jsem se zaptala. „A ty? " Odpověděl mi otázkou. No takže ne. „Tak vidíš. " Dokončil, zvedl se a odešel do chatky. Občas bych mu to prostě chtěla říct ale nejde to. Když se oba vrátili Dan šel do vnitř za Davidem a Kačka si sedla za mnou. „Promiň, jsi v pohodě? " Zeptala se smutně. „Jasný, ježiš neomlouvej se. " Odpověděla jsem jí a vzala ji kolem ramen. V tu chvíli k nám přiběhla Vlasta. „Musím vám něco říct. " Prohlásila nadšeně a odtáhla nás trochu dál od chatky. „Normálně mi nebudete věřit ale já jakože já chodím s Ondřejem. " Vypískla šťastně. „Počkej fakt? " Ujišťovala se Kačka. „No jo hustý co. " Potvrdila to znovu. „To teda. " Zakončila jsem to já. „Pojďte už musíme na ten sraz!! " Vykřikl Matěj, kterej se zázračně vynořil z lesa a prosvištěl si to kolem nás směrem ke společné budově. Všechny tři jsme se zasmály a vydaly jsme se za ním. „Nechápu že se vždycky takhle někde objeví. " Řekla Vlasta a pořád jsme se smály. „Kdo já? " A je tu zase. „Jak ty to děláš Matěji? " Zakroutila hlavou Kačka. „To nikdo neví. " Prohlásil a odběhl zase pryč. My se samozřejmě zase začaly smát.

Myslím že tenhle výlet bude vážně zajímavej.

Tak jo další kapitola. Pořád je to doufám v pohodě, že Dendo 😅❤