My soccer player ⚽✔

7. kapitola

Dan

Včera večer jsem jim pomáhal vymýšlet ten plán či co to bylo. Ale musím uznat že by jim to spolu slušelo. „Tak dneska děláme budíček jen Dendě jo? " Zasmál se David. „No jo myslím že ten plán byl zbytečnej. " Odpověděl jsem mu a to už se s náma smála i Denda.
Všichni jsme potom vyšli ven a namířili si to na snídani. Dívali jsme se kolem sebe ale ty dva jsme nikde neviděli, proto jsme šli za klukama co jsou s Martinem na chatce. „Hele Honzo kde máš bráchu? " Zeptal se ho David. „No my jsme neměli to srdce je budit takže asi pořád spí." Odpověděl a zasmál se. „No jo ale asi by tam měl někdo dojít ne. " Řekl jsem se smíchem. „Já bych je nechal stejně si učitelé nevšimnou že chybí dva lidi a informace jim potom řekneme. " Prohlásil Lukáš. „Jo a myslím že až by jste je viděli tak by jste je taky nedokázali vzbudit. " Dodal ještě Kuba. „Můžu prosím poprosit o pozornost. " Křikla učitelka a všichni jsme se podívali jejím směrem. „Takže dnes si v týmech zahrajeme nějaké logičtější hry aby jste si ten mozek trochu zase procvičili. " Začala vysvětlovat. „K některým týmům se bude taky moct připojit jeden z pomocníků támhle. " Pokračovala a poukázala zase na kluky. „Takže se sejdeme zase na nástupu. " Dokončila a mířila si to naším směrem. „Kluci nechybí vám náhodou jeden? " Zeptala se a podívala se na ně. „No jo on spí a no my jsme neměli srdce na to ho vzbudit. " Vysvětlil Honza. „A u vás taky chybí jedna holka že? " Zeptala se znovu a tentokrát pohled upřela na nás. „No my ji taky neměli srdce budit. " Řekla tentokrát Denda. „No dobře ale ať už se to neopakuje. " Prohlásila na konec a odešla. „Tak to bylo o fous ale teď je jdeme vážně vzbudit a vezeme jim nějakou snídani. " Oznámil nám David a nabral nějaké jídlo.

„Jak už jsme říkali ráno ten váš plán byl k ničemu. " Prohlásil jsem se smíchem když jsme si to mířili k jejich chatce. „No to asi jo no. " Odpověděla Denda a všichni jsme se zasmáli. „Jakej plán?? " Zeptal se Honza který si povídal o něčem s Lukášem a Kubou. „No my včera vymýšleli plán jak dát tvého bráchu dohromady s Kačkou. " Vysvětlila jim Verča. „Myslím že to bylo úplně zbytečný. " Řekl Kuba.
„Tak jo ale předem varuju že dostanete cukrovku. " Oznámil nám Lukáš než otevřel dveře. „No jo tak otevírej. " Popohnal ho Ondřej. „Tak a tady je máme. " Zašeptal Honza a usmál se. Okamžitě jsem vytáhl mobil a vyfotila jsem je. Fotku potom přidám na instagram aby oba viděli jak se jim dneska spalo. Jsem to ale zlomyslný člověk. „No tak jo kdo je dokáže vzbudit? " Zeptala se Denda stojící vedle mě. Všichni samozřejmě kroutili hlavami na nesouhlas. „No takže máme problém. " Prohlásil Matěj. „Ale jakej problém to vyřešíme. " Ozval se za námi hlas. Ve dveřích stál učitel neboli vedoucí našeho týmu. „Ehm to je jedno. " Promluvila Vlasta. „Ne to zvládneme tak co se děje a proč vás je tu tolik? " Zeptal se a zavřel za sebou dveře. „To není tak závažný. " Řekl jsem a všichni jsme se snažili zakrýt ty dva. „Proč stojíte všichni tak namačkaný u tý postele sakra? " Zeptal se znovu a zasmál se. Nechápu jak ty dva můžou pořád spát. „Tak šup rozprostřete se tu. " Prohlásil a začal nás trochu posouvat víc do prostoru. „Jo takže tohle je váš problém? " Řekl a uchechtl se když spatřil ty dva. „No my nemáme nikdo srdce na to je vzbudit. " Vysvětlil mu to Honza. „Aha no jo takový roztomilý jsou no ale nemůžou jen spát takže někdo to udělat musí." Řekl s klidem.

Nakonec jsme je nějak probrali a míříme si to na nástup.

Denisa

„Tak co jak to mezi vámi je? " Zeptala jsem se jí když jsme se vzdálili od kluků. „No já vlastně ani nevím. " Řekla a podívala se do země. „Jak jako nevíš? " Zeptala se nechápavě Verča. „No já vím že se mi stoprocentně líbí ale prostě nevím co on. " Řekla zase jako včera. „Vážně myslíš že by s tebou jen tak spal v náručí? " Zeptala jsem se jí. „No asi ne. " Odpověděla a já jí chytla kolem ramen. „Pojďte si to užít a vyřešíme to o poledním klidu. " Řekla nám Vlasta a vydali jsme se k našemu týmu. „To vám to trvalo jinak je s náma Martin. " Oznámil nám Ondřej a Martin okamžitě objal Kačku a něco jí zašeptal. Radši se do toho nechci teď motat kdyžtak mi to pak řekne.