My soccer player ⚽✔

Epilog

„Tatííí!!!" „Mamííí!!! " Přiběhli k nám naši dva kluci. Dvojčata Matyáš a Matěj. Vypadají úplně stejně. Oříškově hnědé vlasy, které na některých místech hází přírodní melíry blonďaté a začínají se kroutit do malých kudrlinek. Výrazné modré oči a roztomilé tvářičky. Jsou jim tři roky a rostou jako z vody. Je to neuvěřitelné. Jinak co se ještě změnilo. Je nám dvacet dva a už tři roky na ruce nosím krásný prstýnek. Svatba se konala ještě před narozením kluků. Ano měli jsme kluky brzo, teprve když nám bylo devatenáct ale ani jednomu to nevadilo. Taky bydlíme v rodinném domku a máme dva pejsky.

„Ano co se děje? " Zeptala jsem se jich s úsměvem. „Dneska ve školce nám Lukáš žíkal. " Začal Matyáš ale Dan ho přerušil. „Maty je to říkal hezky ř. " Tohle dělá Dan vždy protože mu přijde hrozně roztomilý jak šišlají, takže oni to potom opakují ale samozřejmě říkají vždy ž a ne ř. „No on žíkal že bude mít sestčičku a my ceme taky sestčičku. " Dokončil to za něj Matěj a my jsme na ně jen udiveně koukali. Pravda je že já včera zajistila že jsem zase těhotná ale nikdo to zatím neví. „A vadilo by kdyby to byl bratříček? " Zeptala jsem se a oni jen pokrčili ramínky. „Ne nevadilo. " Řekli najednou. „Jo a jak myslíte že je teď veliká? " Zeptala jsem se schválně. „No Lukáš povídal že je hlozně malinká. " Odpověděl mi zase Matěj. „A viděl jí na takový čelno bílý fotce. " Doplnil ho Maty. „Myslíte tuhle? " Ukázala jsem jim ultrazvuk kterými včera dala doktorka. Oba přikývli hlavou a usmáli se. Dan si ultrazvuk vzal a koukal na něj. „Počkat ale to není ten kluků. " Zarazil se a podíval se na mě. „Taky že není. " Řekla jsem a vzala jsem jeho ruku kterou jsem následně položila na své břicho. „Doopravdy? " Zeptal se nadšeně. Jemně jsem přikývla a to už jsem byla ve vzduchu. „To je úžasný. " Křikl když mě položil na zem a políbil mě. „Budeme mít sestčičku? " Zeptal se roztomile Maty. „A nebo blatčíčka? " Doplnil ho zase Matěj. „To nevíme ale jednoho z nich. " Usmál se Dan a vzal si je do náruče. „Miluju vás všechny čtyři. " Řekl Dan a přitáhl si mě víc k sobě. „Já vás taky." Řekla jsem naopak já. Kluci se jen krásně usmívali a potom nám každý z nich dal pusu. Jsou úžasní. Lepší rodinu jsem si nemohla přát.

~~~~~~~~~~~~~KONEC~~~~~~~~~~~~~

Ano tohle je definitivní konec. Je to neuvěřitelné když si představím jak dlouho jsem u toho strávila i když jsem nikdy neměla v plánu něco takového psát. Nakonec toho ani nijak nelituju. Doufám že se vám knížka aspoň trochu líbila i když to bylo něco jiného než jsem do teď psala. Poprvé jsem psala o lidech které doopravdy znám což je zvláštní. Zároveň ale možná začnu psát více takových příběhu. Jinak na mém profilu mám už dva dokončené příběhy a teď začnu psát další, takže se můžete podívat. Jinak moc děkuji. Nikdy jsem ani já ani Denda nečekaly že to bude vůbec někdo jiný číst takže děkuji vám kteří jste se dostali až sem. ❤❤