24. část

1.3K 25 0
                                    

Ráno jsem se vzbudila brzy, abych stihla vše nachystat než dojedou Kubovi rodiče. Dokulhala jsem do koupelny a vysprchovala jsem se. Potom jsem se převlékla a už jsem mířila do kuchyně. Vytáhla jsem vše, co jsem potřebovala k vytvoření dnešního obědu. Kuba řekl ať udělám svíčkovou, a tak jsem se dala do vaření. Po asi hodině, když už jsem měla vše hotové jsem seděla na gauči a četla jsem si něco na mobilu, jsem uslyšela něco v ložnici. Bylo mi jasné, že se Kuba vzbudil. Vešel rozespalý s rozcuchanými vlasy do obýváku a usmál se na mě. Byl tak strašně roztomilej.

K: Dobré ráno lásko

J: Ahoj

K: Co tady tak voní?

J: Oběd

K: Ty už to máš všechno hotový?

J: Jojo

K: Proč jsi mě nevzbudila, pomohl bych ti

J:  Nechtěla jsem tě budit, chtěla jsem ať se jednou pořádně vyspíš

K: Ty jsi nejlepší

J: Já vím

Kuba se usmál, sedl si vedle mě, objal mě a políbil.

J: Mám prosbu

K: Tak pro tebe všechno

J: Teď půjdeš do koupelny, vyčistíš si zuby a oholíš si ty svoje vousy, ať trošku vypadáš

K: Ale notak, takhle se ti nelíbím

J: Vypadáš jak kdyby ti bylo 30 zlato

K: No dobře

Kuba se zvedl a šel pomalu do koupelny.

J: Miluju tě

K: Já tebe víc

Řekl, když se na mě otočil, ale pak už zmizel v koupelně. Já si mezitím dočítala nějaké články na internetu.

Kuba se po pár minutách vrátil a sedl si zpět ke mně.

J: Kdo jste vás já neznám, ale omlouvám se mám přítele asi o 6 let staršího než jste vy

Usmála jsem se.

K: Neprovokuj mě

Usmál se i on a dal mi pusu. Ale pak mě začal lechtat.

J: Kubo nech toho!

Snažila jsem se mu utéct, ale byl silnější než já a navíc se sádrou je to těžký.

K: Tobě se to nelíbí?

J: Co myslíš?

Kuba se usmál a přestal. Zachvilku mu zazvonil telefon a to bylo znamení, že Kubovi rodiče jsou už na letišti a Kuba je má vyzvednout.

K: Tak já jedu zlato

J: Jojo budu čekat

K: No ještě aby ne

J: Se sádrou bych
daleko neutekla ani kdybych chtěla

K: Ale ty nechceš viď?

J: Co je to za otázku?

Políbila jsem ho a šla jsem se převléknout do těch šatů, co jsme koupili s Aničkou.

Neuběhla ani půl hodina a zazvonil zvonek. ,,Tak a je to tady, '' řekla jsem si potichu. Měla jsem docela strach, že se jim nezalíbím. Šla jsem ke dveřím a otevřela jsem. Kubovi rodiče se na mě příjemně usmívali a já jim úsměv oplatila.

J: Dobrý den, vítám vás u nás doma

Rodiče: Ahoj

Kuba vešel dovnitř dal mi pusu a objal mě kolem pasu.

K: Mami, tati, tohle je moje největší, nejkrásnější, nejhodnější a nejšikovnější štěstí v životě, moje přítelkyně Arianka. Arianko tohle jsou moji rodiče

J: Moc mě těší

K. Mamka: I nás, jsi opravdu krásná a sympatická slečna

K. Táta: No Kubo nevybral sis vůbec špatně. Moc nás těší Ari

J: Děkuju

K. Mamka: Copak se ti stalo s nohou?

J: Na tréninku jsem špatně spadla, ale to nic není, zachvíli se to spraví

Kubovi rodiče šli dovnitř a usadili se u stolu. Kuba si přisedl k nim a povídal jsi s nimi. Všichni byli hrozně šťastní, protože se hrozně dlouho neviděli. Bylo krásný pozorovat je. Roznesla jsem talíře se svíčkovou a sedla jsem si vedle Kuby.

K. Mamka: To vypadá krásně, jsi šikovná

K. Táta: A taky je to hrozně dobrý

J: Děkuju moc

Kuba mě chytil za ruku a položil naše propletené ruce na stůl.

K. Táta: A co vlastně děláš za sport, řekni nám něco o sobě

J: No hraju zá-

Nestihla jsem tu větu ani doříct a Kuba už mluvil.

K: Hrála basketbal za českou reorezentaci a teď hraje za tým Washingtonu a je tam nejlepší. Má vystudovanou střední, ale vysokou nestihla, kvůli tomu, že je tu se mnou. Je jí 19.Její oblíbená barva je fialová. Je to ta nejlepší přítelkyně a já mám to největší štěstí

Kuba řekl všechno za mě a já se jenom usmívala. Dokonce mě překvapilo kolik věcí o mně ví.

J: Já jsem taly strašně ráda, že mám Kubu za svého přítele. Hrozně moc mi se vším pomáhá, nebo se aspoň snaží. Jsem si jistá, že je to láska mého života

Kuba se usmál a hned mě políbil.

K. MAMKA: Děti já jsem za vás tak šťastná, jste spolu krásní

K. Táta: Naprosto souhlasím

K: Děkujeme

K. Táta: A jak dlouho jste vlastně spolu?

K: No od mistrovství

K. Mamka: Kubíčku já jsem na tebe tak pyšná

Řekla Kubova mamka a pohladila ho po tváři.

Když všichni dojedli, tak jssm se zvedla a dala jsem talíře do myčky. Kubovi rodiče si sedli na gauč a Kuba mi pomáhal nachystat koláč. Donesli jsme ho do obýváku a Kuba se usadil vedle rodičů.

J: Co si dáte k pití? Máme kávu, pivo, víno, ale i šťávu

K: Zlato ty jsi sedni a já to nachystám

Usmála jsem se a sedla jsem si ke Kubovým rodičům. Kuba donesl pivo pro něho a pro taťku a mě s jeho mamkou donesl víno. Potom se usadil vedle mě a držel mě kolem pasu. Kubovi rodiče jsou strašně fajn, už teď je mám hrozně ráda.

Povídali jsme si až do večera a potom dal Kuba rodičům klíče od jeho bytu. Oni se s námi rozloučili a odešli na Kubův byt.

Já umyla nádobí a už jsem si vlezla do postele. Byla jsem strašně unavená.

K: Miláčku, ty jsi takový zlato. Nikdo na moje rodiče nikdy nezapůsobil tak jako ty. Hrozně se jim líbíš

J: To jsem ráda, tvoji rodiče jsou vážně skvělí lidé

K: Ty jsi nejlepší

J: Ne ty

Kuba si s úsměvem vlezl za mnou do postele a přitiskl si mě k sobě. Já jsem byla hrozně vyčerpaná, takže jsem za pár minut v jeho objetí usnula.

___________________________________












In Love With Hockey BoysKde žijí příběhy. Začni objevovat