Vánoční večírek se blížil. Kauly chodil s Kubou stále něco zařizovat a Áďa s Denčou měli tak chvíli pro sebe.
,,Není Kuba podezřívavej?" Zeptala se Den své kamarádky.
,,Myslím, že ne. Proč?"
,,No Kauly je pořád s ním, tak jen jestli mu není divný, že ty jsi sama," naznala.
,,Ne, zrovna dneska nakupuji hadry v obchoďáku," usmála se Áďa.
,,Skvělá výmluva," zasmála se Denča a podívala se na vybrující telefon. ,,Doprdele," zamumlala.
,,Co se děje?" Zeptala se Áďa.
,,Volá mi Jakub."
,,Tak to zvedni a hlavně zachovej klid," vysvětlila Áďa. ,,Já nám mezitím skočím pro kafe."
,,Co když pozná, že nejsem v Česku?" Měla Denča strach.
,,Nepozná a když tak jsi u babičky, kdyby se zajímal proč nejsi ve svém pokoji," zasmála se Áďa. ,,A už to zvedni," stačila ještě říct, než zabouchla dveře.
Denča zvedla telefon a hned se před ní objevil Kubův obličej.
,,Ty nejsi doma?" Vyhrkl hned.
,,Jsem," naznala dívka a mile se na chlapce usmála. ,,Proč?"
,,Teď tě tam hledal Patrik a nemohl se dobouchat," vysvětlil.
,,Nejsem doma jako u sebe, jsem u prarodičů," řekla. ,,Áďa odletěla do Ameriky za Martinem, ty jsi taky v Americe a já potřebovala přijít na jiné myšlenky.
,,A přišla si?" Zajímal se Kuba.
,,Jo, hrozně mi to tu pomohlo," zamumlala.
,,Dobře, ten dopis ode mě už si četla?" Zeptal se nervózně.
,,Ne, Áďa mi řekla, že až pod stromečkem, tak ho mám položenej na poličce."
,,Dobře," usmál se. ,,Hele někdo tě chce pozdravit," řekl a už se na obrazovce objevil obličej Kaulyho.
,,Doufám, že se mi tam o Áďu dobře staráš," řekla.
,,Jasný, teď někde v nákupáku utrácí mí peníze," zasmál se.
,,To mi k ní mlc nesedí, ale dobrá. Hele dáš mi ještě Kubu? Budu muset končit," zamumlala a Kauly s přikývnutím předal telefon.
,,Tak se měj hezky lásko, miluju tě a brzy na viděnou," usmál se Kuba a poslal ji vzdušnou pusu.
,,Já tebe taky a beru na vědomí," usmála se a položila telefon, přesně v tu chvíli, kdy Áďa otevřela dveře.
,,Vše v pohodě?" Zeptala se a podala ji jeden kelímek kávy.
,,Jo bylo to v pohodě. Dokonce jsem mluvila i s Kaulym. Zrovna teď utrácíš v nákupáku jeho peníze," zasmála se.
,,To je prevít, počkej až přijde," naznala, ale zasmála se tomu.
,,Což mi připomíná, že by jsme na ty nákupy měli jít," řekla z ničeho nic.
,,Co tak najednou?" Vykulila oči Áďa.
,,Tak za 2.dny je ten večírek a já tu nemám žádný šaty," vysvětlila a Áďa se jen šibalsky usmála.
ČTEŠ
Never give up II.
Fanfic,,Opravdu to chceš udělat?" Zeptala se Áďa a otočila se ke své společnici. ,,Určitě," řekla Denča. ,,Protože tady mě to už dál neposune. Tíhnu po novým dobrodružštví a po dalších zkušenostech," naznala a nachvíli se odmlčela. ,,To je ten život který...
