Neběžela jsem domů... Musela jsem ho vidět. Musela jsem slyšet od něho, že odjíždí. Říkala jsem si, že ho nechci vidět, ale já to nezvládnu. Na to ho až moc miluju. V běhání jsem se o hodně zlepšila... Když jsem dorazila před Justinův dům spatřila jsem černou limuzínu. Naštěstí byla prázdná. Rychle jsem zazvonila a čekala. Otevřela mi Pattie, když mě viděla smutně se na mě usmála.
"Ahoj Pettie je tu ještě..." nemusela jsem to doříct a Pettie přikývla.
"Je nahoře v pokoji... balí si" řekla, ikdyž jsem to sama věděla.
"Můžu za ním?"
"Jistě" přikývla. Vyzula jsem si boty a tašku nechala dole. Vydala jsem se opatrně nahoru. Zaťukala jsem na jeho dveře.
"Mami, můžeš mě nechat na pokoji? Neboj beru si vše" ozval se naštvaný hlas Justina. Sakra proč je naštvaný? To já mám být vzteky bez sebe. Otevřela jsem dveře. Justin byl ke mě otočený zády.
"Mami..." Justin se otočil a když mě viděl, zůstal ticho. Pustil svoje triko do tašky na postely. "Liv?"
"Rozloučil by ses vůbec?" zeptala jsem se.
"Nevěděl jsem, jestli by si mě chtěla vidět..." řekl.
"Pořád tě nenávidím, ale pořád tě taky šíleně moc miluju Bieber" řekla jsem a už jsem cítila štíplavé slzy. Justin udělal váhavý krok ke mě. "Jak si mi mohl vstoupit do života a tak mě oblbnout?" vzlykala jsem. Justin už nezaváhal a objal mě. Omotala jsem ruce kolem jeho krku a zabořila hlavu do jeho trika, které vonělo jako on.
"Bude to nachvíli slibuji" zašeptal. Koukla jsem se mu do jeho očí.
"Co pro tebe je chvíle?" Justin sklopil zrak a já věděla, že to není nic dobrýho. "Justine?"
"Rok" zamumlal, že bych mu skoro nerozumněla "Ale přijedu na svátky..." koukl se na mě.
"Rok? Říkal si pár měsíců a ne rok" odtáhla jsem se a utřela si slzy. "Takhle žít nemůžu Justine... Nemůžu chodit s klukem který bude odemně tak daleko a může mě podvádět"
"Liv..." začal Justin, ale já mu skočila do řeči.
"Promiň" špitla jsem. Naposledy jsem přitiskla rty na ty jeho a políbila ho. Potom jsem se otočila a seběhla dolů. Rychle jsem se obula vzala tašku a bez rozloučení zmizela.
Pomalu jsem šla domů, a nevšímala si toho, že začíná pršat. Když jsem procházela kolem parku, slyšela jsem, že na mě někdo volá. Otočila jsem a spatřila Jeremmyho z obchodu.
"Ahoj Liv" umál se na mě.
"Ahoj" utřela jsem si slzy, aby nepoznal, že jsem plakala. Ale on je až moc všímavý.
"Stalo se něco?" zeptal se. Snažila jsem se zakroutit hlavou, ale rozplakala jsem se. Jeremmy mě objal. "ššš" šeptal mi do ucha. "Chceš doprovodit domů?" přikývla jsem. Jeremmy mě vzal tačku, chytl okolo pasu a dovedl mě domů.
Když jsme stáli před dveřmi, koukla jsem se na něho.
"Ehm děkuju" řekla jsem potichu.
"Livie, chtěl bych ti něco říct..." Jerremy se poškrábal na zátylku.
"Hmm?"
"Líbíš se mi, ale vím, že asi s někým chodíš.."
"Chodila" skočila jsem mu do řeči. "Rozešli jsme se" zašeptala jsem.
"Oh to je mmi líto... Ale vlastně není" Dylan se sklonil a políbil mě. Byl to jemný a krásný polibek. Když se odtáhl usmíval se.
"Promiň..."
"To nic" řekla jsem "Jen to bylo, až moc rychlé" Jeremmy mě pohladil po tváři.
"Nechceš někam zítra zajít?" zeptal se.
"Jako rande?" Jerremy přikývl. "Dobře" přikývla jsem s úsměvem. "Už musím" Ve dveřích jsem ještě Jerremymu zamávala a zavřela. Najednou mi došlo, že jsem u něho nechala tašku. Rychle jsem otevřela a on pořád stál na místě a pobaveně se usmíval. "Ehm taška" řekla jsem. Jerremy mi jí podal "Tak ahoj" rychle jsem se rozloučil a zavřela dveře.
Opřela jsem se o dveře a hlasitě oddychovala.
"Liv to jsi ty?" ozvala se máma.
"Jo to jsem já" zakřičela jsem nazpět. Odlepila jsem se od dveří a vyzula se. Tašku jsem nechala dole a vydala se do obyváku. Máma ležela a dívala se na nějaký film.
"Jak bylo ve škole?"
"Dobře" řekla jsem a sedla si do křela. Nohy jsem si natáhla dopředu.
"Kdo byl ten chlapec před domem?"
"Mami!!?" vypískla jsem "Jak...?"
"Mám oči Liv. A vím, že se mezi tebou a Justinem něco stalo, a nebudu řešit co, když mi to sama neřekneš, ale nechci aby si nějak litovala..."
"Neboj mami, Jerremy je fajn" zvedla jsem se "Jdu si udělat úkoly" z chodby jsem si vzala tašku a šla nahoru. Zavřela jsem se v pokoji a zkontrolovala Kik.
Jeremmy: Ahoj :D
Já: Nechci ti to říkat, ale neviděli jsme se zhruba 5 minut :D
Jeremmy: Vím Liv :D Ale chybíš mi :/ Usmála jsem se.
Já: Ty mě taky :)
Jeremmy: Ten zítřek platí?
Já: Jop
Jeremmy: Dobře budu na tebe čekat před školou.. Už musím mám trénink tak ahoj
Já: Dobře, ahoj
Ještě jsem zavola Lucy a všechno, co se dneska stalo řekla.
"Ty máš rande??!!" vypískla.
"Jo Lucy mám" zasmála jsem se.
"S tím pěkným hnědovlasým a tmavookým klukem z obchodu"
"Jo"
"Páni" zasmála se Lucy "Musíš mě potom seznámit s jeho kámoši... Hej zlato volá mě máma musím tak papa"
"Pa" zavěsila jsem a hodila mobil na postel. Mám rande s klukem, který se mi líbí... Ale Justina miluju a milovat nadále budu.
