Štěpán
Byl tu poslední den. Bohužel. Zítra ráno se odjíždí. Takže nás čekal poslední den s Lamborghini. Na auta na který si nikdy nenašetřím. Ale tak mám svojí lásku a jsem s ní nad míru spokojen. Dneska jsem nezaspal takže jsem snídani stihl úplně na pohodu. Seděli jsme u stolu, ale jen tři. Linda tady ještě nebyla. Byl jsem trochu nervozní, i když jsem věděl, že jenom zaspala. Pořád jsem se koukal jestli náhodou nejde. Po chvílí koukání na stejné místo jsem ji uviděl, jak si jde nandat rychle něco k jídlu. Pak k nám přišla pozdravila nás my zase ji a šla jíst. U stolu bylo takové nepříjemné ticho, ale Radek to prolomil.
,,Ehm. Dnes je poslední den. Večer se má prý tancovat. Tak mě napadlo jestli by jsi nechtěla se mnou Adri?" zeptal se tak zamilovaně Radek.
,,Vážně? To jsem ani nevěděla. A ano půjdu moc ráda." abych byl upřímný taky jsem to nevěděl. Takhle zapomněl jsem to.
,,Ehm Lindo šla by jsi večer se mnou?" zeptal jsem se Lindy a doufal jsem, že odpoví kladně a to nerad tančím.
,,No nevím jestli to je nejlepší nápad tancovat moc neumím, ale když seš to ty, půjdu." a usmála se na mě a já na ni.
Dnešní den ježdění utekl hrozně rychle což mě mrzelo no vlastně nás všechny. Z dnešního večera jsem byl trochu nervozní. Sice jenom, už jsem netancoval od maturáku takže uvidím, jak to půjde. Oblékl jsem se, zamkl jsem a šel jsem směrem k pokoji, kde je Linda. Cestou jsem se míjel s Ráďou, který šel pro Adri. Zastavil jsem se u dveří. Nadechl jsem se a zaťukal jsem.
,,Moment, už jdu!" ozvalo se. Tak jsem chvíli čekal. Dveře se po chvíli otevřeli a stála v nich Linda. Hrozně ji to slušelo.
,,Můžeme jít?" zeptala se mě.
,,E ano." a nabídl jsem ji rámě a mohli jsme jít. U vchodu do místnosti tam na nás čekali Ráďa s Adrianou. Společně jsme pak šli. Někteří tancovali někteří popíjeli. No my jsme patřili k těm co spíš popíjeli víno. Čekali jsme totiž na nějakou vhodnou písničku. Nějakej ploužák. Po hodině povídání a popíjení vína ta pravá chvíle přišla. Všechny páry začali tančit tak jsme s Ráďou neváhali a šli jsme taky. Jako né my dva spolu :D S Lindou jsme si při tanci povídali.
,,Bude mi to chybět. Ty naše společné večery a to ježdění." řekla smutně Linda.
,,Jo to mně taky. Ale to neznamená, že se vidíme naposled ne?"
,,Ne. Teda doufám já vás mám ráda a chtěla bych vás zase někdy vidět a vyrazit si jako parta."
,,Jo to bychom mohli. Nechcete jet zítra domů s námi?"
,,Jo. Řekla bych, že se Adri ani ptát nemusím, že souhlasit určitě bude. Ale někde za hranicemi s Německem se budeme muset rozdělit, protože každý bydlí jinde."
,,Jo to nejspíš ano."
Společenský večer, už skončil. Domluvili jsme se, že půjdeme k někomu na pokoj a budeme něco hrát nebo si povídat. Je teprve 21h takže času dost.
Radek
Dost mě štve že zítra musíme jet už domů. Jsem hrozně moc rád že jsme si našli kamarádky jako je Adrianka a Linduše..
Právě jsme na společenským večírku a musím říct, že je to docela dobrý..az na to že nikdo z nás neumí tancovat :))
Když se vyprázdil salón, domluvili jsme se, že půjdeme k Adri na pokoj, protože tam má jediná uklizeno a už sbaleno. Šli jsme se každý prevliknout z těch ohavnych obleků.
,, Tak co budeme dělat" zamyslela se Adri.
,, Já bych si zahrála flašku ale nevím co vy na to" nabídla Linda.
,, Proč ne, ale osvěžio bych to drinkem" řekl Štěpán a vytahl z poza zad dve vodky.
,, Ale sakra ty jsi nějak vybavený "začali jsme se všichni smát.
,, Začínám já" přihlásil jsem se a všichni přikývli.
Roztocil jsem flašku a zastavilo se to u Lindy..
,, Pravda nebo úkol? "
,, hmmm pravdu"
,, Máš přítele? "
,, Nemám už jsem 2 roky zas sama, to samé tady Adriana" obě dvě se zasmáli.
No a takhle jsme hráli hooodne dlouho, až nám došla vodka.
Byli jsme opilí fakt všichni.
,, T-takze Štěpánku d-dej Linde pusičku na pusu nebo stačí na *škyt* pardon, na tvář " je roztomilá.
Štěpán se nahl k Linde a políbil ji na rty. Začali se cucat.
,, Řekla jsem PUSU a ne se líbat" zasmála se.
Štěpán a Linda, už odešli. Adrianka mi usnula na klíně. Vzal jsem ji do náruče a položil do postele. Přikryl ji a odešli jsme spát.
Ráno mě bolela hlava jak sviň.
Šli jsme na snídani. O té puse jim to nebudu rikat, nepamatuji si to.
Dojedli jsme to, dali si věci do aut a mohli jsme vyrazit...
