První rande?

24 3 0
                                    

Linda

Bylo to už čtrnáct dní od Alp. Se Štěpán jsem se ještě neviděla nikdo z nás nemá čas. Byly tři hodiny odpoledne. Seděla jsem v kuchyni a přemýšlela jsem nad různými věcmi. Málem bych zapomněla byla jsem u rodičů na návštěvě. Takže máma se mě, už několikrát ptala, kdy se bude moct seznámit se Štěpánem. Tátovi to bylo nějako jedno. Dle mého je ještě čas na to, aby rodiče poznali Štěpána. Sice jenom nechodíme spolu tak dlouho. U povídání s mámou mi zazvonil mobil. Otočila jsem displej k sobě. Volal mi Štěpán. Zvedla jsem to a šla jsem ven, abychom jsme měli trochu soukromí.

,,Ahoj."

,,Ahoj Lindo. Poslyš já vim, že jsme se dlouho neviděli od Alp, ale nechtěla by jsi na....." ten konec jsem, už moc dobře neslyšela, protože to tak drmolil.

,,Co? Šťépo jestli chceš, aby jsem ti odpověděla musíš to říct normálně." a zasmála jsem se lehce.

,,Jestli by jsi nechtěla se mnou jít na večeři?" řekl nervozně.

,,Mám to brát jako rande?" zeptala jsem se.

,,No jo. Tak co půjdeš nebo ne?"

,,Ano půjdu moc ráda, kdy?"

,,Dnes večer. V sedm tě vyzvednu."

,,E-e dobře tak jo."

,,Dobře tak večer u tebe před domem."

,,Fajn večer, už se těším. Zatím pa."

,,Ahoj."

Zašla jsem zpátky domů. A hned jsem byla zasypaná otázkami od mámi ve stylu kdo to byl...vše jsem ji řekla a pak jsem odjela, už domů, protože měla přijít moje ségra aj s dětmi a já moc děti nemusím takže to vždy odhadnu. Já už sedím v autě. Pozdravím je z okýnka a už si to frčim domů. Jsem docela nervozní, protože mě na rande nepozval někdo, už hodně dlouho. Adrianě jsem to ani nevolala, protože byla stejně venku někde na procházce nebo u Rádi a já je rušit nechci. Takže jsem dojela domů a bylo už pět hodin, protože rodiče bydlí v prdelákově a silnice nejsou ani silnice takže se snažím jet pomalu, aby se nic nestalo mému miláčkovi.

Došla jsem ke skříni a otevřela jsem ji. No jelikož Adri tady ,,není" tak si musím poradit sama. Zapla jsem si svůj playlist a začala jsem vyndavat nějaké slušné oblečení. Nakonec jsem vyhrabala šaty, které jsem na sobě neměla sakra dlouho. Byly tmavě modré, až skoro černé s menším výstřihem. Jo řekla jsem si. No a jelikož tu není nikdo, kdo by mě buzeroval k tomu, aby jsem si vzala podpatky tak si vezmu tenisky :D rozhodla jsem se, že si vezmu bílé mustang tenisky. Bylo už šest hodin tak jsem se rozhodla, že se, už obléknu a pokusím se něco vytvořit na hlavě.

Asi na sto padesátý pokus jsem si udělala copánek. Udělala jsem si řasenku a to bylo vše. A taky jsem to stihla akorát, protože tu měl být za pět minut Štěpán. Rychle jsem si vzala peněženku, mobil a klíče a šla jsem se obouvat. Ještě než jsem odešla jsem se ještě koukla do zrcadla, jak vypadám no ehm copánek nic moc, ale kašlu na to, protože mi, už psal Štěpán, že je tady. Zamkla jsem a seběhla jsem shody. Vyšla jsem z bytu normálním vchodem a to se moc často nestává, protože většinou jdu až úplně dolů do garáže. Štěpán čekal u nastartovaného auta i s kytkou. Přišla jsem k němu pozdravila ho a políbili jsme se. Štěpán mi následně podal květinu a řekl mi, že mi to sluší. Otevřel mi dveře od auta a mohli jsme jet. Cestou jsme si povídali a já jsem zmínila i to, že ho chce moje máma poznat trochu nervozně se usmál.

,,Co se stalo?"

,,No víš já jsem ani svým rodičům neřekl, že někoho mám. Víš já jsem před tím ani nikoho ještě neměl takže ty jsi vlastně moje první holka..." řekl nervozně.

,,Aha to jsem nevěděla, že jsem první..."

Na určené místo jsme dorazili za půl hodiny. Byla to celkem ,,hezká" restaurace tak jsem se docela styděla, že na sobě mám tenisky, ale Štěpán to taky nehrotil měl na sobě taky tenisky džíny a černé triko. Ale když jsme vešli dovnitř zdá se, že to nikdo moc neřešil všichni byli tak nějak normálně oblečení takže velký uf. Seděli jsem u stolu pro dva a furt jsme si povídali. Popíjeli jsem džus. Ano džus, protože Štěpán nemohl alkohol, když řídí tak jsem ho v tom nenechala. Objednali jsme si jídlo a čekali jsem, až dorazí :D u čekání na jídlo se Štěpán zarazil a pak mi něco řekl. Vše co mi řekl tak s tím jsem samozřejmě musela počítat. Proto jsem ho ujistila, že se ho jen tak neopustím a budu při něm stát. Což ho uklidnilo a byl za to hrozně rád.

Po jídle mě Štěpán odvezl ke mně domů. Doprovodil mě, až ke dveřím od mého bytu. Pozvala jsem ho dál. Dala jsem kytku do vázy.

,,No už budu muset jet domů." řekl.

,,Ne. Prosím nikam nejezdi..." chtěl něco říct, ale hodil to za hlavu a začal mě líbat. Dostali jsme se do mého pokoje, kde jsme stáli před postelí a pořád jsme se líbali. Sundala jsem mu tričko a on mě rozepnul a sundal šaty. Už jsme byli v posteli a stále jsme se líbali. Kéž by to nikdy neskončilo.

Dostali jste se na konec publikovaných kapitol.

⏰ Poslední aktualizace: Apr 12, 2020 ⏰

Přidej si tento příběh do své knihovny, abys byl/a informován/a o nových kapitolách!

HorsepowerKde žijí příběhy. Začni objevovat